Zatímco brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) podpořil festival Meeting Brno, kde se diskutuje o smíření a překonání vzájemných křivd, hejtman Michal Hašek (ČSSD) zaštítil konferenci, na níž historici blízcí KSČM debatovali o odsunu brněnských Němců.
„Hejtman opakovaně řekl, že historii mají řešit historici, nikoliv politici, konferenci proto podpořil v tomto duchu,“ uvedla mluvčí kraje Eliška Holešinská Windová.
Krajská akce měla být podle organizátorů odpovědí na loňskou Deklaraci smíření, v níž vedení Brna litovalo vyhnání německy mluvících obyvatel z města v květnu 1945 a křivd s tím spjatých. Všichni řečníci na konferenci se shodli, že žádné smíření není možné, protože Němci zavinili velké utrpení českých vlastenců.
„K diskusi nikdy nebyli pozváni lidé pozůstalí po obětech sudetských Němců, což je hanba tohoto města a státu. Usmíření nemůže proto bez toho nastat,“ řekl třeba Jiří Jaroš Nickelli, boskovický předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS).
Podle něj cesta k usmíření nastane, až krajanský spolek sudetských Němců odsoudí svoje zločinné příslušníky. „Stejně jako česká vláda litovala excesů na nevinných Němcích,“ dodal Jaroš Nickelli. A podobně mluvili i další, kteří protestovali proti majetkovým nárokům sudetských Němců. Ti se jich už ale vzdali.
„Kdyby nebylo zrady devadesáti procent českých Němců, nebyl by Mnichov a možná ani válka,“ řekla třeba Miroslava Kejdová z Klubu společenských věd, který sídlí na stejné adrese v Praze v ulici Politických vězňů jako centrála KSČM.
Jitka Gruntová, historička, spisovatelka a bývalá poslankyně za KSČM, popisovala situaci za okupace na Pardubicku. „Drtivá většina Němců zůstala hluchá a slepá, když docházelo k porušování nejelementárnějších lidských hodnot,“ řekla Gruntová.
Historici píšou dopis Vokřálovi
Několikrát zazněla také kritika smířlivého postoje primátora Vokřála. Organizátoři konference, mezi nimiž byl kromě ČSBS a Klubu společenských věd také Klub českého pohraničí, který sdružuje bývalé příslušníky komunistického pohraničního vojska, zveřejnili otevřený dopis primátorovi. V něm obviňují vedení města, že zastírá politickou podstatu a záměry Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
„Ten se snaží o zrušení Benešových dekretů a morální rehabilitaci přeživších obětí vyhnání ze strany českého státu. Tím (brněnští politici) umožňují landsmanšaftu dále pronikat na českou politickou scénu,“ napsali organizátoři.
„Považuji to za pitomost,“ reagoval Vokřál. „Že smíření není možné, je archaismus, který je potřeba už jednou provždy překonat,“ dodal.
Stejný postoj zastává i spisovatelka Kateřina Tučková, která patří mezi pořadatele festivalu Meeting Brno. „Naše snahy vycházejí z odmítnutí principu kolektivní viny a z toho, že násilí na ženách, dětech a starých lidech zůstane vždy bezprávím,“ sdělila Tučková.
Podle ní si sudetští Němci prošli od války hlubokou reflexí. „Vyvrcholila vyškrtnutím paragrafu požadujícího navrácení zkonfiskovaných majetků. Je načase, abychom naše vztahy přehodnotili, zbavili se předsudků a pokusili se přátelsky spolupracovat,“ dodala Tučková.
Ve stejném duchu mluvil v úterý na diskusi v kině Scala také Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu. „Už to, že jste loňský rok vyhlásili Rokem smíření, stačí, aby se Brno mohlo jmenovat Město smíření,“ řekl Posselt směrem k primátoru Vokřálovi, který seděl v publiku.
„Ale vy v tom letos pokračujete a vytvořili jste prostor pro setkávání lidí a jejich názory a za to děkuji,“ dodal Posselt, který do Brna jezdil už před rokem 1989. Účastnil se zde disidentských aktivit v podzemní univerzitě.
