V mnohem menším hodonínském zařízení řešili loni 160 případů otravy alkoholem, jen 15 opilců přitom nechali odvézt na jedinou záchytku v kraji – do Brna – a jednoho až do Kroměříže. Stejné problémy trápí třeba také nemocnici ve Znojmě.
Místo aby byli ve speciálním zařízení v Brně, zabírají pijani místa zraněným (a střízlivým) pacientům. Nadávky, poničené zařízení, ale ani napadení personálu nejsou podle mluvčí břeclavské nemocnice Drahomíry Schweitzerové v těchto případech ničím výjimečným.
Nemocnice na pacienty s otravou alkoholem či pod vlivem drog nejsou připravené, nemají pro ně vyčleněné žádné speciální prostory. Opilci tak sdílí pokoje s ostatními. Nejčastěji na chirurgickém oddělení či na interně.
O zkušenostech zdravotníků s opilými pacienty Schweitzerová s nadsázkou říká, že by to bylo na román. Zmiňuje hasicí přístroj prohozený prosklenými dveřmi i zdemolovanou ambulanci.
Opilce si netroufnou nepřijmout
„Zcela běžné jsou verbální útoky na zdravotnický personál i pacienty. Často dochází i k fyzickým útokům, což má samozřejmě negativní vliv na psychiku zaměstnanců. Situace je nepříjemná také z pohledu ostatních pacientů na odděleních, kdy například i při zjišťování spokojenosti na tyto skutečnosti upozorňují,“ potvrzuje Schweitzerová.
Na protialkoholní záchytnou stanici v Brně putuje z Břeclavi jen jeden až dva případy měsíčně. I když o převozu takového pacienta může rozhodnout právě lékař, většinou nechce riskovat.
„Ne vždycky je jasné, zda u něho nedošlo například k pádu s možným vnitřním krvácením, otřesu mozku nebo netrpí nějakým chronickým onemocněním, a jeho zdravotní stav by se tak mohl zhoršit,“ vysvětluje mluvčí břeclavské nemocnice.
A potvrzuje to i Marcela Půčková, mluvčí nemocnice ve Znojmě. „Netroufneme si takového pacienta nepřijmout. Může se cokoliv stát, zvlášť když jde o kombinaci alkoholu s jinou návykovou látkou,“ podotýká s tím, že v případě otravy alkoholem hrozí až selhání orgánů.
Při převozu může chybět hlídka v ulicích
Opilci jsou mnohdy potlučení či po pokusu o sebevraždu v alkoholovém rauši. Takoví podle Půčkové pod dozor v nemocnici patří.
Případů, kdy lékař o převozu do Brna rozhodne, je minimum. „Problematický je přesun i vzdálenost zařízení,“ tvrdí Schweitzerová o záchytce v brněnských Černovicích, která ročně přijme okolo tří tisíc opilých či zdrogovaných pacientů. Třeba ze Znojma pijani občas putují až na záchytku v Jihlavě.
Mít speciální zařízení blíž, nejspíš by se lékaři rozhodli jinak. V Břeclavi dokonce před pár lety uvažovali, že by protialkoholní záchytnou stanici zřídili přímo za městem. Ze záměru však nakonec sešlo.
Záchytka v příhraničí by se přitom hodila i podle Zdeňka Nováka z břeclavské městské policie.
„Vozit opilé odsud až do Brna je náročné. Někdy nám to vyblokuje celou hlídku, která více než dvě hodiny stráví na cestě a chybí pak v Břeclavi. Někdy přitom může jít o jedinou hlídku, kterou v danou dobu máme k dispozici. I taková může být situace,“ upozorňuje.
Noc na záchytce stojí jako v Intercontinentalu
Jak složitou situaci s pacienty pod vlivem alkoholu řešit, neví vlastně ani lékaři. A tak se v nemocnicích zatím učí alespoň to, jak s opilci bojovat.
Na chirurgické ambulanci v Břeclavi, kde k incidentům často dochází, mají k dispozici tlačítko „alarm“ napojené na policejní dispečink. Ve Znojmě zase pod dohledem mužů zákona prošli zdravotníci kurzem sebeobrany.
Velmi problematická je také vymahatelnost nákladů, které převoz na záchytku znamená – zaplatit se musí sanitka soukromé zdravotní služby i hodinová mzda strážníků, kteří opilce převáží.
Jen samotné ošetření v protialkoholní záchytné stanici bez dopravy vyjde na 700 korun. Dohromady se pak takový „výlet“ může vyšplhat až ke 3 000 korun.
„Takže si pacient dopřeje nocleh jako v Intercontinentalu,“ říká ironicky mluvčí znojemské nemocnice. Málokterý opilec ale částku po vystřízlivění složí. Podle dva roky starých údajů zaplatí černovické záchytce jen 34 procent pacientů.
Na tamní lůžka se totiž mnohdy dostávají sociálně slabí nebo lidé z ulice, u nichž je šance na zisk dlužné částky minimální.
