Už téměř rok a půl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) tají audit smluvních vztahů okolo brněnského letiště, které na 50 let dostala do pronájmu od kraje soukromá firma napojená na politiky. Před měsícem sice po opakovaném odsouvání slibů zveřejnil upravenou verzi analýzy. Co je v té původní, stále jasné není (o auditu jsme psali více zde).
Podle nynějšího zjištění MF DNES se ovšem ve zveřejněném dokumentu, který vyšel téměř na půl milionu korun z veřejných peněz, „zapomnělo“ na zásadní věc. Pás pozemků, které vedou přímo přes přistávací a vzletovou dráhu druhého největšího letiště v Česku, totiž nepatří pouze Jihomoravskému kraji. V katastru je zapsáno takzvané duplicitní vlastnictví. To znamená, že pozemky souběžně vlastní i rodina Zajícova, která je zdědila. A může s nimi nakládat stejně jako samotný kraj. Ten je zase dostal od státu.
Řešení v nedohlednu
„My ovšem za naše pozemky od soukromé firmy, které kraj letiště pronajal, za celou dobu nedostali na rozdíl od hejtmanství ani korunu nájmu. Spor by jasně vyřešil soud, ale bojíme se, že by se táhl řadu let a nemuseli bychom se výsledku dožít, proto se už roky snažíme s hejtmanstvím dohodnout na smírném řešení. Bezvýsledně,“ konstatoval jeden z dědiců Jan Zajíc – štukatér před důchodem. Další dva spolumajitelé jsou už v důchodu.
Rodina Zajícova má posledních deset let nechtěné „hobby“. Chodí na kraj a žádá, aby se jejich pozemkům věnoval. „Z dokumentů, které má kraj k dispozici, nejde jednoznačně dovodit ‚silnější‘ vlastnické postavení jednoho či druhého duplicitního vlastníka,“ psala už v prosinci 2008 Zajícovým tehdejší šéfka právního odboru hejtmanství Lenka Skutková s tím, že je záležitost v budoucnu nezbytné vyřešit.
Od té doby ovšem podle Zajícových padaly ze strany kraje pouze sliby, které pak zůstaly nesplněné. Například na odkup za devět milionů korun. K tomu už se úředníci nechtějí znát.
„Žádoucím výsledkem pro Jihomoravský kraj je nabytí pozemků do jeho výlučného vlastnictví,“ komentoval situaci nyní vedoucí majetkového odboru hejtmanství Petr Beneš, na něhož přesměroval dotazy MF DNES hejtman Hašek.
A úředník dodal, že kraj v minulosti vyřešil několik duplicitních vlastnictví v souvislosti s letištěm. Jak a kdy bude situaci řešit v případě Zajícových, ale neřekl. Prý s nimi dosavadní jednání nikam nevedla.
Do hry mohou vstoupit například developeři
Dědicové zdůrazňují, že nejsou žádní spekulanti, kteří by žádali nehorázné sumy. Od kraje by přivítali jednu z variant – buď směnu za jiné pozemky, nebo finanční kompenzaci. „Úředníci nám pak nabízeli, že pozemky by od nás odkoupila nebo směnila za jiné soukromá firma Letiště Brno, která má letiště pronajaté,“ uvedl Zajíc.
Taková nabídka je přitom zarážející. Kraj by totiž klíčový pozemek, bez kterého letiště nemůže fungovat, přenechal bez boje svému nájemci. Ten by tak měl při případném vyjednávání o prodloužení padesátiletého nájmu luxusní podmínky. Ani k tomu ale nakonec nedošlo. A vedení společnosti Letiště Brno nechce ani slyšet o tom, že by Zajícovým mělo platit za pronájem části dráhy stejně jako kraji.
O pozemek se nyní začali přetahovat i soukromí zájemci. Ti nabízejí za využití pozemků Zajícovým i více než deset milionů korun. Například developeři by tak získali silnou páku na kraj, která by jim umožnila dosáhnout směny za jiné pozemky.
Podle informací MF DNES má zájem i jeden z brněnských podnikatelů, který nabízí milion korun dopředu a výměnou za podíl i následné financování právní bitvy. A to i s rizikem, že ji dědicové prohrají a nedostanou nakonec nic. Zajícovi připouštějí, že sami na právníky tolik peněz nejspíše mít nebudou.
Do soudu se nehrne ani Jihomoravský kraj, který zůstává ohledně budoucnosti letiště v klidu. „Současní vlastníci nemohou své vlastnické právo k předmětným pozemkům převést na jinou osobu, a to do doby vyřešení duplicity zapsané v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu máme za to, že toto prozatím nevyřešené duplicitní vlastnictví nemůže provoz letiště nijak komplikovat,“ tvrdí Beneš.
I když by takzvanou určovací žalobu ze zákona mohl podat i on, za celé roky to neudělal. Soud by totiž mohl rozhodnout, že 16 tisíc čtverečních metrů půdy, která přetíná dráhu letiště, vlastní pouze Zajícovi. Důkazní břemeno totiž leží na tom, kdo u soudu žaluje.
Stoh dokumentů, zákonů a pravidel sahá až do doby těsně po 2. světové válce. Půda, které se celý spor týká, byla původně zabavený německý majetek. Trojice dnešních vlastníků pozemky nakonec zdědila. Mezitím ovšem půdu uzurpovalo i komunistické Československo a postavilo tam letiště. Obdobné případy duplicitního vlastnictví byly v minulosti poměrně časté, protože v zemi až do roku 1993 neexistoval jednotný katastr. Takových nemovitostí je podle statistik v Česku zhruba čtyřicet tisíc. Že by se věc týkala takto klíčového pozemku, je ale nebývalé.
