Stránské skály jsou pro záhadology zajímavým místem. „Chcete zajít na jedno z nejzáhadnějších míst v Brně? V tom případě se sejdeme u štol pod Stránskou skálou. Tam se pořád něco děje,“ pozval nás Pokorný ze společnosti Agartha, která se specializuje na paranormální jevy více než 14 let. Její členy zajímá všechno neuchopitelné, prozkoumali už stovky míst a výsledky svých zjištění pravidelně zveřejňují na webu.
O pár dnů později už nás Pokorný očekává u chlad vydechujícího vchodu do Stránské skály. „Chodím sem tak často, že už mi to tu připadá příjemné,“ komentuje a z batohu vytahuje velkou baterku, krabičku s displejem a rukojetí a malou podélnou krabičku se stupnicí.
Destička připomíná smrt ženy
„To je naše základní vybavení – termo kamera a gaussmetr na měření elektromagnetického pole. Někdy také používám pružinu, ale té by někdo nemusel věřit. Tohle jsou běžně používané přístroje – ve stavebnictví, v energetice a v celé řadě odvětví, takže je těžko může někdo zpochybnit.“
Než vejdeme dovnitř, ukazuje na malou destičku vpravo od vchodu ve výšce asi čtyř metrů. „Připomíná smrt čtrnáctileté Vlasty Dostálové, kterou tu v říjnu 1938 našli v kaluži krve. Nikdy se přesně nevyšetřilo, co se stalo. Jestli to byla nehoda, nešťastná láska, anebo jí někdo ‚pomohl‘. O něco později se prý v chodbách oběsila žena. Místní legenda praví, že to byla matka dívky, která neunesla smrt dcery,“ vypráví. „Jejich duchové tady prý bloudí.“
Podle něj má místo velmi zvláštní atmosféru. Už od pravěku tu žili lidé, jejich stopy nacházejí archeologové, ale nejvíc záhad se tu nashromáždilo kolem války. „Němci tu totiž vyhloubili síť štol, protože sem chtěli přestěhovat zbrojní výrobu z vedlejší továrny Flugmotorenwerke Ostmark, předchůdce dnešního Zetoru,“ vypráví Pokorný. Po roce 1968 tu komunisté postavili protiatomový betonový kryt pro lidi z továrny Zetor.
Satanské rituály
Podle něj je tu i další důvod, proč tu koluje divná energie. „Chodí sem mladí lidé s oblibou vyvolávat zlé mocnosti a pořádají tu satanské rituály. Stalo se nám, že jsme tu po nich našli dvojitý kruh z mouky a další pozůstatky. Chápu, že jsou zvědaví, ale přitáhnou je sem a pak už se jich neumějí zbavit. Takže to sem občas chodíme čistit,“ upřesňuje a vchází do chodby, která se po chvíli stáčí doleva.
Ručička gaussmetru cudně poskakuje kolem přípustné hladiny, kamera ukazuje oranžové a zelené skvrny, přes něž se občas táhnou namodralé čáry.
„To je proud chladného vzduchu z chodeb,“ vysvětluje průvodce. Vzhlédnu ke stropu boční chodby a srdce se mi zastaví. Pod stropem se plazí šedavé cáry. Div že nečapnu kolegyni fotografku za rukáv. A je to tady!
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech. |
„To je jen mlha z rozdílu teplot, podívejte se, gaussmetr je v pohodě. To už by ručička vystřelila jako splašená,“ komentuje Pokorný. Přicházíme k cihlové zdi s otvorem po dveřích. „Tady se nám jednou povedlo vyfotit něco podivného. Nevšimli jsme si toho a dali fotky na Facebook, teprve po letech se nám fotka vrátila. Čtenář zaregistroval skvrnu připomínající ženskou tvář. Fotku zesvětlil a ona vyplula ze stínu,“ vypráví.
Jdeme se na místo podívat. Na zdi žádná skvrna není. Na duchy nevěřím, ale jako klaustrofobikovi mi není nejlíp a raději se ptám: „Jak často musíte lidem vysvětlovat, že nejste blázni?“ „To nikdy neděláme. Zrovna tak bychom se i my mohli dívat na druhé jako na blázny, kteří nejsou schopní přijmout jasná fakta – jevy, které ačkoli jsou přece jen hraniční, nejsou až tak zcela výjimečné. To, že dnešní fyzika neumí vysvětlit jejich podstatu, neznamená, že neexistují, navíc pokud je opakovaně zažiji,“ reaguje Pokorný.
Vracíme se k páteřní chodbě a pokračujeme až k jakémusi rozšíření. „Podívejte se, jak body na kameře pulzují. Věřím tomu, že kdybychom tu dvě hodiny v klidu počkali, nějaký paranormální projev bychom technikou opět zachytili,“ popisuje přesvědčivě.
S neproniknutelnou stěnou tmy za zády se necítím moc jistě, a tak se raději znovu ptám: „A jak se ty síly projevují?“ Odpověď mě zrovna neuklidní. „My, co jsme citlivější, to cítíme jako mrazení, protože když se entity, jak tyto úkazy nazýváme, projevují do našeho světa, spotřebovávají energii, což se projevuje poklesem teploty. Na termokameře se pak objevují barevně odlišné modré skvrny a ty mají někdy tvar postavy,“ upřesňuje Pokorný a baterkou dělá osvětlovače fotografce, čímž mě ponoří do lázně tmy až po krk. A pokračuje: „Kolegyně tady slyšela dětské hlasy, kamarád zase cítil, jak vedle něj někdo pořád jde. Dnes tu ale nic není.“
Argumentuje tím, co ukazují přístroje. „Pokud se náhle a bez běžného důvodu hlouběji v podzemí změní desetkrát výrazněji magnetické pole a mobily a všechny jiné možné zdroje přitom necháme venku, pak je to skutečně na pováženou,“ popisuje záhadolog. „Nebo pokud náhle nastane výrazná změna teploty a na termokameře začne být vidět o osm stupňů chladnější flek. Nejlepší tedy je jít něco takového zažít společně i s tou technikou a ještě to nahrávat na video, aby to bylo průkazné i zpětně.“
V rámci Brněnska je podle něj nejstrašidelnější vila Tugendhat. „Také některé hospody, o kterých se to neříká, jedna ubytovna u Tomkova náměstí a Stránská skála. Svá tajemství si dodnes drží Špilberk. Dodnes nikdo nevysvětlil účel zeleně svítící místnosti. A hrad Veveří a jeho okolí, v němž reálně detekujeme chodby i cennosti. Což ale rozhodně není výzva k tomu, aby někdo šel a kopal tam, je to protizákonné,“ upozorňuje Pokorný.
