V Kyjově obchod tohoto druhu brzdí rozvoj poslední lukrativní lokality v centru - areálu starého pivovaru. V něm by totiž mohly do budoucna vzniknout nové moderní domy se službami a wellness centrem, byty obklopené zelení, otevřené do Komenského ulice a propojené s areálem letního kina a největším místním parkem.
Spojením s vedlejším prostorem bývalé mlékárny by tak mohla vyrůst nová čtvrť pár minut od kyjovského náměstí.
Přestože majitelem obou rozlehlých areálů je město, stavět tady zatím nemůže. Na pivovaru totiž váznou pohledávky doposud vyčíslené na 16 milionů korun. I když se jedná o dluh bývalého majitele, exekutor a zástavní věřitelé chtějí peníze po radnici.
Pozemky ve smlouvě navíc
Na vině je 22 let stará smlouva na prodej areálu podnikateli Bohumilu Žandovskému. Do té se totiž „vloudily“ další parcely navíc oproti tomu, co odhlasovali zastupitelé. Problém úředníci odhalili až v roce 2009 a Kyjov se začal s majitelem soudit. I když město vyhrálo, problém trvá.
„Bývalou mlékárnu už před časem město za osm milionů korun koupilo, tam problém není, ale pivovar stále blokují zástavní věřitelé a exekutor,“ přibližuje vedoucí rozvoje kyjovské radnice Roman Pekárek.
„Dokud se záležitost nevyřeší, není možné vypisovat soutěž na architektonické řešení. Město chce ale obě lokality o rozloze zhruba šest a půl tisíce metrů čtverečních řešit současně,“ vysvětluje.
Vše nasvědčuje tomu, že spor znovu skončí u soudu, tentokrát o výši náhrady. „Kyjov přece nemůže za někoho platit dluhy. Bývalý majitel areál koupil za necelých 900 tisíc korun. I když je možné, že do něj nějaké peníze investoval, rozhodně to zatím neprokázal,“ upozorňuje advokát Zdeněk Joukl, který Kyjov v kauze zastupuje.
„Pokud je chtěl mít jisté, mohl o ně požádat už v okamžiku, kdy město podalo žalobu o neplatnost smlouvy. To neudělal,“ doplňuje.
Město nemůže znovu kupovat vlastní majetek, říká právník
„Město se musí chovat jako řádný hospodář a nemůže si znovu kupovat vlastní majetek. Bývalého vlastníka jsme už loni v prosinci vyzvali, aby areál předal, ale ani to neudělal,“ dodává Joukl.
Žandovský, který areál komerčně využíval jako sídlo firem a pronajímal, se cítí podvedený.
„Nejdřív mi ho prodali, dokonce v něm sídlila společnost, která spravovala majetek města, ale pak si vzpomněli, že smlouva je neplatná. Trvalo jim to 15 let. Takhle si mohou vzpomenout také u dalších nemovitostí, které prodali, a začít se s majiteli soudit,“ komentuje Žandovský.
„Vůbec se mnou od podání žaloby nejednali. První společná schůzka byla až koncem srpna, kdy jsem je do areálu vpustil,“ vadí mu.
Radnice ho k převzetí areálu vyzvala loni v době vánočních svátků. „Dali mi lhůtu do 6. ledna, ale poslali to jen právníkovi. Ten sice 4. ledna reagoval, ale nedostal odpověď. Mně dopis poslali až 5. ledna, a aniž jsem ho převzal, šli dovnitř. Na moje stížnosti nikdo neodpověděl,“ popisuje Žandovský.
Odpovědnost? Promlčená věc
Podle Joukla byla však smlouva o prodeji od počátku neplatná, což potvrdil i soud.
„Velikost pozemků v záměru odsouhlaseném zastupiteli se lišila od toho, co bylo ve smlouvě. V té se rozrostla téměř na dvojnásobek. Za předchozí pochybení ale není koho volat k odpovědnosti. Je to už dlouho a podle zákona je věc promlčená, takže právní kroky by byly bez výsledku,“ upozorňuje.
Žandovský verdikt soudu respektuje a je ochotný se areálu vzdát. „V rozsudku je však napsané, že se se mnou mají vyrovnat,“ říká. „Ať město zaplatí exekutorovi 16 milionů a ihned odejdu,“ tvrdí.
Podle něj totiž objekt zhodnotil o téměř deset milionů korun. „Vybudoval jsem tam sítě - přípojky elektřiny, plynu, vody a kanalizace, opravil stropy a zřídil sklad, nechal udělat nové fasády a další věci. Upravil jsem kanceláře a vybudoval vjezd a obslužné cesty. To, že naskakuje penále a areál zarůstá lebedou, není moje vina,“ brání se.
Je to věc exekutora, ten si poradí, vzkazuje majitel
Radnice po podnikateli chce, aby svoje investice doložil. Ten ale trvá na tom, že na tahu je nyní město. „Pustil jsem je do areálu, ale nemohou se dohodnout, jak ho ocení. Ostatně, už to není moje záležitost, ale věc exekutora. A ten si s tím poradí,“ vzkazuje.
Joukl doufá, že najdou kompromis. „Zastupitelé se chtějí dohodnout, ale musí počkat na ocenění areálu. Zpracovává jej firma, která už dělala posudky nejen pro Kyjov, ale třeba také pro Brno k privatizaci bytů,“ poznamenává.
Možnost, že věc skončí opět u soudu, však připouští. „Pokud to nepůjde jinak, nezbude městu než se znovu obrátit na soud a domáhat se výmazu zástav a exekucí. V každém případě si Kyjovští na novou výstavbu v této lokalitě mohou pár let počkat,“ dodává.
