K referendu o poloze hlavního vlakového nádraží v Brně přišla jen necelá čtvrtina oprávněných voličů. Aby byl výsledek závazný, muselo by jich být aspoň 35 procent (o výsledku referenda jsme psali zde).
Podle současného primátora Petra Vokřála (ANO) ale výsledek dává městu prostor lépe komunikovat s veřejností a investorem nového nádraží, jímž je ministerstvo dopravy.
„Budeme s touto informací pracovat, až bude hotová studie proveditelnosti, a budeme připravovat komunikační kampaň pro veřejnost,“ řekl primátor.
Referendum o nádraží v Brně
|
Dodal, že výsledek bere vedení města jako informativní a doporučující.
„Budeme rozhodovat podle toho, která z variant je financovatelná, realizovatelná a má pro město nejmenší dopady,“ doplnil primátor, který se referenda neúčastnil.
Lidé nejsou proti centru, jen je téma nezajímalo, míní Vokřál
Podle jeho dvou náměstků, Matěje Hollana (Žít Brno) a Martina Andera (SZ), kteří naopak přesvědčovali Brňany, aby se hlasování zúčastnili, nelze výsledky přehlížet.
„Když v roce 2004 politici podobný názor veřejnosti ignorovali, udělali s nimi voliči v komunálních volbách krátký proces. Tuhle chybu určitě opakovat nechceme,“ uvedl Hollan.
„Zelení se tímto mandátem cítí zavázáni,“ okomentoval vysoké číslo těch, kteří chtějí nádraží v centru, náměstek Ander. Jeho zelení se na kampani před referendem přímo podíleli.
Svůj názor přišlo říct ještě méně voličů než v prvním plebiscitu na stejné téma v roce 2004. Podle primátora přišlo méně lidí než před dvanácti lety i proto, že téma zřejmě není pro Brňany tolik zajímavé.
„Určitě to není tak, že by zbytek města byl opačného názoru než ti, kdo hlasovali pro nádraží v centru. Ale je tu výrazná skupina, které je jedno, kde nádraží bude, a chce hlavně, aby mělo město moderní stanici,“ dodal Vokřál.
Myslí si, že by situaci zjednodušilo původně navrhované přesunutí referenda k parlamentním volbám v příštím roce. To už bude známo, jak dopadla studie proveditelnosti, která má být hotová na jaře 2017. Zastupitelé se zavázali, že do tří měsíců od jejího dokončení rozhodnou, kde bude nádraží stát.
Aktivisté zatím nedali najevo, jaký bude jejich další postup. „Bitva skončila, další, již rozehrané bitvy jsou před námi,“ uvedl jen jeden z iniciátorů hlasování, předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Ruční sčítání trvalo déle, než se čekalo
Referendum samotné provázely nečekané potíže. Sečíst hlasy čtvrtiny Brňanů trvalo o několik hodin déle, než se předpokládalo. Magistrát je zveřejnil na úřední desce až v sobotu ve čtvrt na jedenáct v noci.
Podle předsedy městské komise Pavla Jeřábka to bylo proto, že sčítání probíhalo ručně, ne přes počítače, jako je tomu u voleb. Nejdéle se čekalo na hlasy ze sedmdesáti okrsků z největší městské části Brno-střed.
„V komisích také byli často lidé, kteří byli u podobného hlasování poprvé a neměli zkušenosti. Jediný přehmat nebo chyba mohly způsobit zdržení,“ dodal Jeřábek.
Městská komise sice nezaznamenala žádnou oficiální stížnost na průběh referenda, přesto se aktivisté u obou táborů navzájem obviňovali z černého výlepu nebo manipulování s voliči. Před budovami totiž stáli dobrovolníci z aliance, kteří lidem vysvětlovali, že mohou jít kromě voleb i k referendu, a doporučovali jim, jak mají hlasovat.
Voliči si také stěžovali na to, že urny byly v jiných místnostech než krajské, popřípadě senátní volby a museli je často hledat. Například v Ořešíně byly krajské volby na úřadě městské části, referendum ale v hasičské zbrojnici na druhém konci obce, kam se vcházelo zadním vchodem.
