„Tyto často slepé ulice dříve řešilo město, ale dávalo na ně jen asi deset milionů korun. Teď pravomoc mají městské části a dostanou čtyřikrát více. Radnice si samy rozhodnou, kde je situace nejnaléhavější,“ podotkl náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Magistrát uvolnil částku 45 milionů korun, již rozdělí mezi 29 městských částí. „Nebudeme peníze dávat podle velikosti území, ale podle délky komunikací a technické inventury stavu, která je veřejně přístupná,“ uvedl Hladík. Radnice mohou přes zimu připravit dokumentaci a na jaře začít s opravami.
Za dobrou zprávu považuje krok magistrátu starosta Žebětína Vít Beran (KDU-ČSL). „Pomůže nám to. Loni jsme dostali 650 tisíc, teď je to trojnásobek. Už letos jsme opravili cesty recyklátem, ale díky příspěvku se můžeme na jaře pustit i do asfaltu,“ pochvaluje si.
Město chce posílit pravomoce městských částí
Spravedlivé mu připadá i přidělování peněz podle délky cest. „Je to nejjednodušší klíč, dá se navíc snadno kontrolovat. Nejvíc účelových komunikací má Brno-střed, které dostane 4,4 milionu. Ve skutečnosti by ale potřebovalo víc, protože sem patří i vnitrobloky, které se nedají jen zasypat recyklátem,“ vysvětlil Beran.
Podle Hladíka jsou peníze na účelové cesty jednou z věcí, kterou chce město posílit pravomoce městských částí. To platí i při rozhodování o opravě škol a školek, na které magistrát počítá se 165 miliony korun.
Do budoucna chce radnicím přenechat i vypracování územních studií, které potřebují, když rozhodují o nové výstavbě. „Počítá s tím změna statusu městských částí. Celý proces výstavby a rozvoje se tím urychlí,“ míní Hladík.
Podle starosty rozlohou největší městské části Brna-Bystrce Tomáše Kratochvíla (ČSSD) je otázka, jestli půjde o výhodu.
„Pokud bychom si museli studie dělat sami, musíme přijmout dva lidi, což nás bude stát kolem milionu ročně. To není plus, ale další zátěž. Ideální by bylo, kdyby je dělal dál magistrát, který na to má odborníky, a řídil se našimi požadavky,“ poznamenal Kratochvíl.
