Vinařství Volařík, dvojnásobný držitel titulu Vinař roku, má za sebou poslední vinobraní ve staré budově. Ta už definitivně přestala vyhovovat objemu vína, jaký společnost vyprodukuje.
V květnu se proto stěhuje do nového. Moderní sídlo vyrůstá na okraji Mikulova, kde ho zákazníci snadněji objeví a kde bude také dopravně dostupnější. Stejný krok dělají také další jihomoravská vinařství.
Příkladem je třeba Vinařství Gotberg v Popicích, které získalo ocenění Stavba roku Jihomoravského kraje 2009 v kategorii průmyslové a technologické stavby a jehož autorem je brněnský architekt Martin Bukolský.
Právě on stojí i za návrhem moderního sídla Vinařství Volařík. „Nová budova umožní výrobu až 320 tisíc lahví vína ročně a hlavně zjednoduší celý proces výroby. Vše – od příjmu hroznů až po expedici hotového vína – se bude dít v jedné hale,“ poznamenal ředitel vinařství Miroslav Volařík.
Takový luxus si totiž dosud dovolit nemohli. Navíc chyběly i reprezentační prostory. Degustacím i návštěvám turistů teď bude sloužit designová část s terasou, z níž je výhled na všechny dominanty Mikulova. „Její jemná struktura navazuje na vinice a zároveň kontrastuje se samotnou halou. Společně celek působí vzdušně a otevřeně,“ popsal Bukolský.
Lákavé výkladní skříně
Vinařství se podle něj už delší dobu stěhují ze sklepů do vinařských domů, jež plní roli výkladních skříní podniků. „Musí v nich nejen dobře fungovat proces výroby vína, ale zároveň má zapůsobit na návštěvníka. Víno se musí dobře prezentovat svojí chutí, ale i prostorami vinařství,“ zdůraznil Bukolský.
Přímo v Mikulově roste Volaříkovi konkurence v podobě mladého Vinařství Fučík. Jeho majitel Petr Fučík na opačném konci města staví k vinařství i hotel. Stavbu navrhl architekt Tomáš Havlíček z ateliéru Létající inženýři, který je autorem obdivovaného vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově.
Pod Svatým kopečkem tak k vinařství kromě hotelu pro 50 lidí přibude kvelbený sklep, terasa s výhledem i ochutnávková místnost. „To všechno nám umožní dělat zážitkové programy, při kterých mohou lidé strávit třeba víkend s vínem. Dosud jsme takové zázemí neměli,“ upozornil Fučík, povoláním advokát, který se prostřednictvím nového vinařství vrací do rodného Mikulova.
Na rozdíl od podniků vznikajících na zelené louce, on staví vinařskou oázu v místě bývalého statku. „Snažíme se maximálně využívat materiály z původních budov, cihly či staré trámy,“ naznačil Fučík, jak k přestavbě areálu přistupuje. O nudné sídlo rozhodně nepůjde. Architekti pracují s přírodními materiály – dřevem i kamenem. Vše navíc propojují s okolní krajinou.
Prostor pro kreace architektů
Víno ostatně inspiruje architekty téměř vždy k nevšedním kreacím, za jejichž pláštěm se však skrývají dokonale multifunkční, moderně řešené objekty.
Důkazem je například loni postavená budova vinařství Fabig v Hustopečích. Na pozadí někdejšího družstevního prasečáku, dnes notně omšelého, se v ostrém kontrastu vylupuje novotou zářící černočerná stavba, jejíž fasádu tvoří antracitové panely.
A dalším důkazem bude i Vinařství Lahofer, jehož nová rezidence začne do roka růst nad Dobšicemi na Znojemsku. „Teď sídlíme v podstatě v průmyslové zóně, což není nic hezkého. Moderní budova, která má plnit hlavně reprezentační roli, bude stát přímo mezi vinicemi,“ uvedl mluvčí vinařství Daniel Smola.
Motiv vinice ostatně použili i tvůrci návrhu – architekti Michal Krištof a Ondřej Chybík. Šířku řádků révy použili jako sjednocující prvek na stavbě, takže kolemjdoucí má pocit, jako by vinohrad procházel i přes ni. Nechybí ani vinotéka, showroom nebo vyhlídková terasa s výhledem na Znojmo.
„Dominantou je pochozí střecha, která bude sloužit jako letní amfiteátr pro konání akcí,“ upřesnil Smola.
Podobné reprezentační a prodejní prostory zatím chybí i Château Valtice. Právě teď proto v „předpolí“ výrobního závodu roste galerie vína s degustačním sklepem. Většina obří stavby je ukrytá v podzemí.
Degustační prostory v klasickém provedení z cihelných valených kleneb doplňuje podzemní rotunda. Celá novostavba bude chodbou propojena se sklepními prostory výrobního závodu, a naváže tak svým způsobem na dosud používané historické sklepy.
