Vyplývá to ze statistik Drážní inspekce, podle nichž za prvních jedenáct měsíců letošního roku v celé zemi po střetu s vlakem zemřelo 222 lidí, z toho téměř sedmina, třicet lidí, přímo na jižní Moravě.
Je to v kraji nejvíc minimálně od roku 2009, tehdy bylo za celý rok 32 mrtvých. Loni za stejné období přitom bylo o třetinu méně mrtvých.
Drtivou většinu obětí tvoří lidé pohybující se v kolejišti. „Jen asi u dvou až tří případů ročně je spoluzodpovědnost i na straně železnice, třeba když strojvůdce nerespektuje pomalou jízdu na neoznačeném přejezdu nebo v místě nějaké opravy,“ vysvětluje mluvčí inspekce Martin Drápal.
„Co do následků hraje roli i to, že se více kolizí odehrává mimo železniční přejezdy, při střetu na přejezdu, kde se vlaky většinou srazí s autem, se umírá zhruba v každém pátém případě, mimo železniční přejezd je úmrtnost ale až osmdesátiprocentní,“ vysvětluje Drápal.
Sebevražda, nebo neštěstí?
Podle policie přitom většina lidí končí pod vlakem dobrovolně. „Letos jsme jako sebevraždu uzavřeli zatím 18 z 20 případů, loni 13 z 15,“ uvádí policejní mluvčí Bohumil Malášek s tím, že k podobným závěrům vyšetřovatele vede, když najdou dopis na rozloučenou nebo SMS zprávu odeslanou před skokem pod vlak.
Mrtví v číslech
|
„Nasvědčuje tomu často ale i samotný průběh nehody, když se někdo postaví na koleje a neuhne, ani když na něj vlak troubí, nebo stále pokračuje v chůzi přes přejezd, je to jasné,“ vysvětluje Malášek.
Vyšetřovatelé z Drážní inspekce to ale tak jednoznačně nevidí.
„Zhruba ve 30 až 40 procentech případů umíme říci, že šlo o sebevraždu, u zbytku to nelze říci. My standardně vycházíme hlavně z výpovědí strojvedoucího a jako sebevraždu uzavíráme případy, kdy sražený například jde s nataženýma rukama proti vlaku, vyrazí proti němu a podobně,“ vysvětluje Drápal s tím, že policejní statistiky uvádějí o něco nižší čísla, protože policie pracuje jen s údaji od Českých drah, zatímco drážní inspektoři evidují kolize všech dopravců.
Rozdílné závěry tak drážní inspekce a policie měly i při nedávné nehodě na nádraží v Blansku, kde vlak srazil třicetiletého muže. Policisté případ uzavřeli jako sebevraždu, muž podle ní musel přijíždějící vlak vidět a slyšet a do kolejiště nedaleko nástupiště vstoupil dobrovolně. Podle inspekce ale příčinu neštěstí nešlo určit, spíše o nešťastnou náhodu. To potvrzovali i svědci.
„Znala jsem ho od vidění, jezdil stejným vlakem pravidelně. Vždycky chodil na poslední chvíli přes koleje na konec nástupiště, oblečený byl vždy celý v černém a v uších nosil sluchátka, pořád poslouchal hudbu,“ popisovala jedna z cestujících.
Závory jsou věčně dole, chodce to žene na koleje
Nejtragičtější úseky železnice jsou podle statistik v Blansku a okolí a v brněnských Maloměřicích.
Jeden z nejnebezpečnějších přejezdů je ten v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Chráněný je přitom už i oboustrannými závorami a kamerovým systémem a podle Správy železniční a dopravní cesty splňuje všechny bezpečnostní normy. Jenže se při jeho stavbě zapomnělo na chodce.
A následky jsou tragické. Za posledních dvacet let tam podle místních zemřelo pod koly vlaků osmnáct lidí. Železnice zde křižuje ulici Oldřicha Blažka, hlavní spojnici mezi Rájcem a Jestřebím, a také cestu k nádraží. Trať, která je součástí koridoru Brno - Česká Třebová, je tady tak vytížená, že někdy projedou i čtyři vlaky najednou, než se zvednou závory. Ty jsou ve špičce zavřené i 40 minut v hodině. A místní nebaví čekat.
„Nadchod i podchod zde chybí. Vlak tak mnohdy lidem ujede před nosem a pak musejí čekat na další. To se jim samozřejmě nelíbí, tak často riskují a zkoušejí přeběhnout mezi vlaky,“ popisuje starostka Romana Synakieviczová.
Jako jeden z nejrizikovějších v kraji hodnotí přechod i policie a Drážní inspekce. Názornou ukázkou toho je také video, které už dva roky koluje internetem. Starší muž na něm obejde závory a snaží se přeběhnout koleje, když se přiřítí rychlík. Muže naštěstí zasáhne jen do boty, kterou mu strhne z nohy, vážné zranění mu nezpůsobí.
24. dubna 2014 |
Za větší bezpečnost na přejezdu bojuje místní obyvatel Roman Jeschke. „Od roku 1996, kdy se tady trať elektrifikovala a zastávky se modernizovaly, si vedu statistiku. Vím o 18 případech, kdy tady vlak někoho srazil přímo na přejezdu, a ještě jedné další slečně, kterou vlak strhl, když stála na peronu zrovna ve chvíli, kdy se tu křižovaly dva vlaky,“ popisuje Jeschke.
Dopisuje si i s Českými drahami a dalšími úřady a žádá nápravu. Teď místní po letech slaví malé vítězství, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) totiž zdejší přejezd zařadila mezi prioritní místa, na nichž chce provést úpravy.
Nekonečný boj o vybudování podchodu či nadchodu
Řešení před lety naplánovalo i vedení města, nad přejezdem se měl stavět nadchod, peníze se ale najít nepodařilo.
„Nadchod byl kdysi naceněný ve dvou variantách, s výtahem vycházel na 6,5 milionu korun, bez výtahu s rampami asi na 11,5 milionu. Kvůli elektrifikaci trati jsme ale tyhle plány opustili, koleje by se musely nadcházet ve strašné výšce,“ vysvětluje starostka Rájce-Jestřebí.
Teď je ve hře vybudování podchodu.
„Přejezd u železniční stanice Rájec-Jestřebí byl zařazen mezi sto přejezdů, u kterých se v rámci zvýšení bezpečnosti posuzovalo zrušení či omezení silničního provozu nebo přestavba na mimoúrovňové křížení. Úpravy budeme připravovat, bohužel ale nejsou zahrnuty mezi projekty, u nichž už byly schválené i peníze, proto zatím neumíme říci, kdy ke zřízení podchodu pro chodce dojde. V příštím roce to ale určitě nebude,“ potvrdil mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Ve hře je i varianta, že by SŽDC přejezd zrušila a motoristé by museli jezdit po nedalekém nadjezdu na spojnici Blanska a Bořitova. To ale místní obyvatelé odmítají.
„Ulice Oldřicha Blažka spojuje Rájec a Jestřebí, je nereálné, aby se doprava převáděla někam jinam, lidé tudy jezdí na poštu, k lékaři i nakupovat,“ odmítá Synakieviczová s tím, že plány na podchod bere i tak jako malé vítězství. Město už o něm se SŽDC jednalo a nabídlo, že se bude na stavbě spolupodílet i finančně.
