Ročně tady lékaři prozkoumají dva tisíce těl. Jsou mezi nimi oběti těch nejbrutálnějších trestních činů.
Hirt patří mezi naše největší odborníky. Režisér Antonín Moskalyk si ho vybral jako rádce, když natáčel oblíbený seriál Četnické humoresky. Sám Hirt se přitom na kriminální seriály příliš nedívá. „Rozčiluje mě, jaké jsou tam často nesmysly,“ tvrdí.
Krajský soud nedávno řešil vraždu studentky v arboretu. K dispozici byla řada nepřímých důkazů. Obžalovaný mladík však tvrdil, že na záběrech z kamer je někdo jiný. Zpochybňoval i další důkazy. Myslíte, že existuje něco jako dokonalá vražda?
Všichni, co vraždili, si myslí, že provedli dokonalou vraždu a nikdo na ně nepřijde. Kdyby to tak nebylo, tak mají strach a nevraždí. Myslím si, že dokonalá vražda teoreticky existuje, ale byl bych rád, kdyby ne.
Hodně se diskutuje o tom, že u soudních znalců je veřejné nejenom jméno, ale také trvalé bydliště. Kterýkoliv kriminálník ho může vyhledat. Někteří znalci tvrdí, že je to dost nepříjemné, a mají dokonce strach o rodinu. Co si o tom myslíte?
Považuji to za velký problém. Donedávna se u soudního znalce uvádělo dokonce rodné číslo, jedna z nejutajovanějších věcí, co v tomto státě snad existuje. Kolovalo v dokumentech u soudu. Obžalovaný o mně ví úplně všechno. Myslíte, že přemýšlí o tom, že sám je pitomec kvůli tomu, co provedl? Ne. Myslí na to, jak je hloupý, že ho dostal ten konkrétní policista za pomoci toho konkrétního soudního znalce za mříže, a kdy se mu pomstí, třeba na jeho dětech.
Existuje iniciativa, která za anonymitu soudních znalců bojuje?
Vůbec ne. Jsme rádi, že jsme prosadili zrušení rodných čísel.
Cítil jste se někdy v ohrožení?
Zatím naštěstí ne.
Pracoval jste také na případu čtyřnásobné vraždy rodiny z Brna-Ivanovic, kde je zatím nepravomocně odsouzený Američan Kevin Dahlgren. Vrah oběti zmasakroval desítkami bodných, sečných a řezných ran. Říká se, že je to nejhorší případ za poslední léta, který se na jižní Moravě stal. Vnímáte to stejně?
Bezpochyby. Je to velmi výjimečná záležitost, na kterou se bude vzpomínat desetiletí.
Zacloumal s vámi tento případ?
Nesmím si připustit emoce, jinak bych nemohl chladně uvažovat. Dělám tuto práci, aby ve vězení neseděli nevinní lidé a po svobodě neběhali zločinci. To nikdo z nás nechce. Musíme pro to dělat cokoliv.
Soudního lékaře nemůže dělat každý. Jak jste se k této profesi dostal?
Ve třetím ročníku lékařské fakulty. Teprve v této fázi studia zjišťujete, co který lékařský obor obnáší. Pitevnou projde každý medik. Patologie mě zaujala, proto jsem se jí rozhodl věnovat. A po 19 letech jsem přešel na soudní lékařství. To je takový v praxi nikoliv výjimečný postup.
Jak reagují lidé, když řeknete, že děláte soudního lékaře?
V první řadě to moc neříkám. Vždycky povím, že jsem učitel. Což je vlastně pravda, protože učím na lékařské fakultě. Lidé mě litují, protože se všeobecně ví, že učitelé si moc nevydělají. A stejná situace je ve zdravotnictví.
Přesto je práce soudního lékaře v poslední době hodně populární. Tedy alespoň podle toho, kolik vzniká televizních seriálů, kde je jednou z hlavních postav.
Populární je hodně. Mnoho žen si v poslední době toto povolání volí. Nicméně na seriály se nedívám, protože bych se rozčílil. Někdy jsou tam hrozné nesmysly.
Třeba když na pitevně svačí a pijí kávu?
Ano, to je jeden z velkých nesmyslů. Viděl jsem seriál, kde si dokonce nějaký lékař na pitevní stůl položil kastrůlek s plněnou paprikou a rajskou. A ještě se ptá ostatních, jestli si nechtějí dát, že manželka vařila. Co to je za režiséra? Jíst a pít kávu je na pitevně nejenom nepřípustné, ale naprosto nepřijatelné a v praxi vyloučené. Ve všech ústavech soudního lékařství je pečlivě a úzkostlivě dodržována hygiena. Tam člověk prochází otevíracími dveřmi, které jsou udělané tak, aby nemusel patolog sáhnout ani na kliku. Vejde do prostřední místnosti, tam se převlékne. Všude mají průchozí část zvanou filtr, kam jde lékař z pitevny. Vysvlékne se a jde do sprchy. A z té místnosti se odsaje vzduch, aby tam vůbec nebyl vzduch z pitevny.
Posloucháte při pitvání vážnou hudbu jako patologové v seriálech?
Když jsem studoval, tak jsem při učení poslouchal hudbu. Teď už ne. Při práci potřebuji klid, abych se stoprocentně soustředil. Ale chápu, že každý jsme nějaký.
V seriálech se také často objevuje případ, kdy se řeší, zda se jedná o vraždu, nebo sebevraždu. Dokáže to soudní lékař zjistit?
Kdysi panoval názor policejního prezidia, že každá sebevražda se musí vyšetřovat jako vražda, dokud nebude prokázána sebevražda. To bylo perfektní. Jenže potom to nějak vyšumělo. Prý kvůli penězům. U všech případů samozřejmě zjistit nelze, zda dotyčný spáchal sebevraždu. Jak zjistíme, zda si třeba léky vzal sám, nebo mu to někdo namíchal a okolí vhodně upravil? To moc nejde. Někteří sebevrazi, a to od nepaměti, si promýšlejí, jak se zabijí, aby nebylo poznat, že si sami sáhli na život. Mají pro to nejrůznější důvody.
Dělal jste někdy na případu, kdy vás rozzlobilo rozhodnutí soudu?
Ano, a vím o znalcích, kteří jsou spravedlivě rozhořčení, jak soud ke konkrétnímu případu přistupoval.
