S některými problémy mají farmářům pomoci speciální webové aplikace. Mnohdy to funguje tak, že zemědělec vyseje to, co zrovna potřebuje, a na to, že může půdě uškodit, příliš nemyslí.
Zatímco jeteloviny tak v podstatě vymizely, je na hraně pěstování řepky. Rolníci ji málo střídají s ostatními rostlinami. Potřeba by naopak bylo pěstovat více plodin hnojených klasickým hnojem – cukrovky a brambor.
„Zemědělci se řídí tvrdými pravidly trhu a pěstují výhradně plodiny, na kterých nejvíc vydělají. Pokud zrušili živočišnou produkci, nebudou pěstovat jeteloviny, protože by pro ně neměli uplatnění,“ shrnul výsledky pětadvacetiletého pozorování půdy ředitel Sekce zemědělských vstupů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Miroslav Florián.
„Návrat k léty prověřeným osevním postupům, ideálně k živočišné výrobě v každém hospodářství, se v současných podmínkách jeví nereálně,“ podotkl Florián.
Ekonomický tlak je silnější než zdravý selský rozum
Řešení se přitom nehledají snadno. Alespoň trochu by měla pomoci protierozní kalkulačka, která umí namodelovat osevní postupy. Vyzkoušel ji už třeba šéf zemědělského družstva Olbramkostel na Znojemsku.
Jak se za 25 let změnila půda na jižní Moravě
Zdroj: ÚKZÚZ |
„Rozhodně s ní budeme pracovat. Máme středně ohrožené půdy,“ řekl Zdeněk Rechtik. Proti erozi už bojuje tím, že kolem pole s kukuřicí osévá čtyřiadvacetimetrové pásy ječmene jarního. „V našem katastru máme hodně rybníků a potoků a tímto opatřením zabraňujeme stékání ornice,“ zmínil Rechtik.
Aplikace, která na nevhodné pěstování upozorní, je volně dostupná na internetu. „Po zadání kritérií kalkulačka spočítá, zda jsou osevní postupy přímo na vašich pozemcích vhodné, nebo ne,“ vysvětlil Martin Mistr z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půd, který aplikaci vyvinul.
Velký vliv na to, jak vypadají česká pole, mají podle odborníků ale také všichni lidé, kteří nakupují ve zdejších obchodech.
„Pokud by trvali na českých potravinách, změnila by se podle toho i nabídka a konečně se i zlepšil ne příliš radostný stav. Naši zemědělci dobře vědí, co a jak je třeba dělat, ale ekonomické tlaky jsou silnější než zdravý selský rozum,“ podotkl Florián.
Ubývá vláhy. Když bude pršet, tak v přívalech
Na nedávné konferenci věnované monitoringu půdy se jihomoravští zemědělci shodli i na dalším strašáku – úbytku vláhy. Nepomůže ani to, že půdu nedávno pokryla čepice sněhu.
„Po holomrazech napadl sníh, půda je promrzlá až do půl metru. Pokud přijdou teplejší dny, tak se voda vypaří do vzduchu, v půdě nezůstane,“ vysvětlil profesor Zdeněk Žalud z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
To, že voda nezůstává v půdě, je problém právě hlavně jižní Moravy. Průzkumy ukazují, že republika vysychá od nižších nadmořských výšek.
„Dramatický úbytek vláhy na jižní Moravě není strašení, je to realita. Teplé zimy, které byly v posledních letech, jsou problém. Do budoucna lze očekávat méně takzvaných zahradních dešťů, bude pršet v přívalech,“ upozornil profesor Žalud.
Další aplikace pomáhá plánovat práci na polích
Ten se svým týmem pracuje na projektu Intersucho – další webové aplikaci. Používá pět modelů pro předpověď počasí – pro porovnání Český hydrometeorologický ústav čerpá jen z jednoho. Díky tomu mohou zemědělci plánovat práci na polích.
To využívá třeba zemědělské družstvo Pooslaví Nová Ves z Brněnska. „Podobné výzkumy převedené do praktického používání nám pomáhají v plánování osevních postupů,“ řekl si šéf družstva a zároveň předseda Zemědělského svazu Brno-venkov a Znojmo Lukáš Jurečka.
Proti suchu má pomoct i další kalkulačka. Ministerstvo zemědělství ji plánuje spustit v květnu.
„Zadali jsme odborným institucím více než deset výzkumných projektů. Mezi nimi například, jak efektivně a jaké plodiny pěstovat v oblastech častěji postihovaných suchem a nedostatkem půdní vláhy,“ přiblížil ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
