Opat kláštera cisterciáků ve Žďáru nad Sázavou „smajlík“ v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741.
Podle Davida Merty z Archaie, který značku našel v badatelně Moravského zemského archivu, se symbol objevil na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně.
„Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečeť, nebo to znamená, že někdo schválil dokument,“ uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jakoby z oka vypadla dnešnímu „smajlíku“, není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity, nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu sochami.
Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.
