Když po dubnových a květnových mrazech nechala Vinařská asociace ČR své členy vyplnit dotazník o škodách, tři čtvrtiny z nich přiznaly citelné ztráty na úrodě, třetina dokonce téměř zdrcující dopad na produkci hroznů révy.
I přes opakované špatné zkušenosti naprosté většiny pěstitelů s mrazy je však podle průzkumu pojištěno pouze 20 procent vinic.
Ani s rizikem toho, že přijdou o celou úrodu, vinaři pojišťovnám nedůvěřují. Pojistné je pro ně tak vysoké, že se jen málokde vyplatí. Pro příklad: Pokud si vinař pojistí vinici na dva miliony korun – což je hodnota předpokládané úrody, pak ho pojistné stojí 500 tisíc korun za rok.
„Aby pojistka vyšla na čtvrtinu ceny, to už je opravdu dost. Navíc plnění nikdy není stoprocentní. Když přijde likvidátor a vyčíslí škodu, většinou pěstitel nedostane částku, která by jí skutečně odpovídala,“ míní vinař Jiří Maděřič, místopředseda Vinařské asociace ČR.
Pojišťovna zaplatí jen škodu na hroznech
Problematická je podle něj i skutečnost, že se pojišťuje úroda, nikoli to, jaký vinař z úrody generuje zisk. Pojišťovna tedy zaplatí jen škodu na hroznech, jejichž cena se pohybuje zhruba od patnácti korun za kilogram.
„Prvotní surovina sama o sobě není až tak drahá. Dejme tomu, že vinař přijde o hrozny v hodnotě 80 tisíc korun na hektar. Ovšem ve víně a s prací by to bylo mnohonásobně víc,“ vysvětluje Maděřič.
Motivace pojistit vinice je podle něj pro vinaře v každém případě docela nízká. Pro výrobu levných vín je pojištění příliš drahé, při výrobě drahých vín zase v žádném případě nepokryje náklady.
Podle Jiřího Havelky, ředitele pojišťovny Renomia Agro, má na ochotu vinařů pojistit vinohrady velký vliv získávání dotací na pojištění.
„V posledních letech je výše dotace od Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) až do 50 procent s tím, že minimální garantovaná výše je 25 procent,“ vysvětluje Havelka. Pokud by zmiňovaný vinař, který si nechal vinici pojistit na dva miliony, získal od fondu podporu, mohla by ho pojistka vyjít jen na 125 tisíc. A to už je částka přijatelnější.
Dotace jsou jen pro malé a střední podniky
Potíž ovšem je v tom, že na dotační podporu dosáhnou jen některé podniky. „Dotace vůbec nedostávají velké podniky, které tvoří rozhodující produkci v České republice. Na základě evropské legislativy získává dotaci na pojištění pouze kategorie malý a střední podnik,“ podotýká Havelka.
Pojistku si proto nezřídil ani největší tuzemský pěstitel – vinařství Chateau Valtice. „Naše vinohrady jsou ve viničních tratích na kopcích především na Valticku, v okolí Pálavy a na takzvaných Dunajovských kopcích, kde se vinná réva pěstuje celá staletí, protože jsou relativně dobře chráněny proti mrazům,“ vysvětluje ředitel vinařství David Šťastný.
„I když tyto lokality lépe čelí jarním mrazům, tak čas od času nám nějaká část vinohradů zmrzne. To se bohužel stalo v loňském i letošním roce. Pěstování hroznů a výroba vína je však přírodní proces od A do Z a vinař to holt musí respektovat,“ doplňuje Šťastný.
„Z dlouhodobého hlediska nám pojištění vinohradů vychází tak na nulu, proto jsme se rozhodli vinohrady nepojistit,“ dodává.
Zkoumání pojistné události trvá celý rok
Lepší podmínky pro získání dotace na pojištění chce po několikerých zkušenostech s jarními mrazíky vyjednat pro tuzemské vinaře Svaz vinařů ČR. Ten navrhl, aby garantovaná sazba podpory z PGRLF vzrostla ze současných 25 % na plných 65 %.
„Také chceme vyjednat podporu pojištění i pro velké podniky. Neboť je jedno, zda je ztráta na domácí surovině u malého ‚dvouhektarového‘ pěstitele, či u velkého podniku, který obhospodařuje stovky hektarů vinic,“ tvrdí prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.
I když ani vinohradníci, kteří se pojistili, nemají jistotu, že jim bude škoda proplacena. Celý proces zkoumání pojistné události je totiž nesmírně složitý a trvá vlastně celý rok.
„Nejprve musíme spočítat poškozená a zdravá očka a z toho pak vypočítat procentuální poškození. Do podzimu už se toho pak moc neděje a teprve po říjnovém vinobraní vypočítáme podle skutečného výnosu výši pojistného plnění,“ vysvětluje expert zemědělského pojištění Allianz pojišťovny Martin Kábela.
Podle něj ale není výjimkou, že mezitím dostávají vinaři od pojišťovny zálohu, zpravidla ve výši 30 až 40 procent. „Celkově se třeba loňské škody pohybovaly v desítkách milionů korun, takže pojištění pěstitelé od nás dostali – na rozdíl od těch nepojištěných – významnou finanční injekci,“ dodává Kábela.
Po mrazech z dubna a května vinaři nahlásili škody na 20 až 40 procentech vinic. Loni přitom měli poškozené plodiny i z 80 až 90 procent. „Na Znojemsku jsme měli v roce 2016 velmi mnoho takzvaných totálních škod a letos tam je úroda zničena z pouhých 20 procent,“ říká mluvčí Allianz pojišťovny Václav Bálka.
