„Spavá nemoc je způsobena parazitem spadajícím do rodu trypanosoma. Ten se do člověka dostává po bodnutí od mouchy tse-tse. A do ní se dostane z už nakažených zvířat,“ uvedl spoluautor výzkumu Konstantinos Tripsianes.
Pro přežívání tohoto parazita je jako pro jiné tvory nezbytný dostatek cukrů, aby jeho metabolismus dobře fungoval. Cukry se ale v malém tvorovi jednoduše nepřemění na energii, k tomu potřebuje speciální buněčná tělíska glykozomy.
Na ty se proto Konstantinos Tripsianes se svým výzkumným týmem zaměřil. Konkrétně na bílkoviny, které jsou nezbytné k tomu, aby mohly glykozomy fungovat a tak cukry zpracovat.
„Mezi jednotlivými druhy bílkovin jsme pozorovali malé rozdíly, což nám v budoucnu umožní zacílit potenciální léčbu a blokovat konkrétní bílkovinu,“ vysvětlil Tripsianes.
Touto léčebnou metodou by pak postupně parazita zničili, aniž by poškodili jiné bílkoviny včetně lidských, které jsou si s některými z trypanosomy velmi podobné.
Dnešní léčba má vedlejší účinky a selhává
Právě rozdíly mezi bílkovinami následně vědci využili k tomu, aby vytvořili malé molekuly v počítači a vyvinuli chemické sloučeniny, které zabraňují interakci mezi proteiny v parazitech.
„Tím narušíme jejich metabolismus tak účinně, že nemůžou přežít,“ prohlásil Tripsianes.
Jejich objev ale tímto neskončil. Chtějí se soustředit na bílkoviny také u dalších parazitů, kde fungují podobně jako u trypanosomy. Příkladem může být Chabasova choroba sužující obyvatele tropických oblastí Jižní Ameriky.
Dnes sice některé možnosti léčby spavé nemoci existují, mají ale řadu vedlejších účinků a také selhávají v tom, že parazity stoprocentně nezahubí a nemoc se vrací.
Vědci z Brna chtějí výzkum dotáhnout ke klinickým zkouškám. Teprve ty potvrdí, zda lék skutečně bude tak účinný, jak si slibují. Za jak dlouho by případně mohl být na světě, nedokáže Tripsianes odhadnout. „Může to trvat i deset a více let,“ dodal.
