V extraligové sezoně sledují diváci na ledě liberecké Home Credit arény deset hokejistů a dva brankáře. Do neděle jich však na hrací ploše mohou spatřit stovky najednou. Neuvidí ovšem urostlé útočníky a beky vážící kolem sta kilogramů a čnící do téměř dvoumetrové výšky.
Tihle hokejisté měří jen několik centimetrů, klidně deset jich uzvednete na jedné ruce a o přihrávku si neřeknou, jelikož jsou němí. Jde o plastové figurky. V Česku po 16 letech odstartovalo Mistrovství světa ve stolním hokeji.
I když hokejové hřiště Bílých Tygrů, na kterém jsou rozmístěny desítky malých stolků s desítkami malých hřišť vypadá poněkud bizarně, tahle disciplína na pomezí sportu a zábavy se zejména ve Skandinávii bere smrtelně vážně.
Ačkoliv první stolní hokej vznikl na počátku 30. let minulého století v Kanadě, po celém světě ho proslavili Švédové. Zde se také na přelomu 80. a 90. let konal první světový šampionát.
„V první dekádě byli ve stolním hokeji nejlepší Švédové. Postupně si dobré jméno vydobyli také Lotyši, Finové a Rusové. Česko se pohybuje okolo pátého místa,“ vysvětluje jeden z pořadatelů turnaje Petr Sládek. V Liberci se až do neděle představí hráči z 25 zemí. „Dominuje tu Evropa, ale jsou zde také reprezentanti z Chile, USA, Kanady nebo Izraele,“ odhaluje Sládek.
S nadsázkou se dá ovšem říci, že na libereckém stadionu hrají proti sobě neustále jen Švédové a Fini. Podle předpisů mezinárodní ITHF, neboli Mezinárodní federace stolního hokeje, nemá hřiště jen předepsaný rozměr, ale postavičky na něm musí být v barvách švédského a finského týmu. Jde o jakýsi hold zakladatelům tohoto sportu.
Český stopa? Šuplák
A i když Češi stejně jako ve „velkém“ hokeji momentálně nepatří mezi absolutní špičku, česká stopa je na světových šampionátech znát. Češi totiž přišli se šuplákem. Jde o jakousi mističku, která je umístěna pod brankou. Do ní se zachytávají vstřelené puky.
„Když si totiž pořídíte stolní hokej, tak když do branky vletí puk, tak se z ní často odrazí ven a dochází ke sporným situacím. Při mistrovských turnajích se do prostoru branky vyřízne díra a dolu se připevní tenhle šuplák. To slovo vynalezli Češi a říkají ho snad všechny týmy. Je úsměvné třeba slyšet jak Švédi vyslovují suplak a podobně,“ směje se Petr Sládek.
Zápasy, z nichž každý trvá pouhých pět minut, končí obvykle se skórem vyšším než v opravdovém ledním hokeji. „Občas je výsledek 15:0, ale spíše tak 6:5. Ale jsou i utkání, které končí bezbrankovou remízou,“ popisuje spoluorganizátor šampionátu.
Aby vám do šupláku soupeře zapadlo co nejvíce toušů, musíte dle Sládka trénovat alespoň čtyři hodiny denně. „Nejsou nějaké speciální tréninky nebo soustředění, hráči obvykle trénují doma. Často začíná táta se synem, nebo sourozenci spolu. U stolního hokeje je výhoda, že ho mohou hrát ženy, staří i děti,“ říká Sládek.
Platí ale pravidlo, že čím dříve začnete hýbat s táhly, tím lépe. „Nejlépe je začít tak v deseti letech. Světová špička je ve věku přibližně do pětadvaceti let,“ přibližuje organizátor.
Zajímavostí je, že ti nejlepší hráči nekoukají obvykle pouze na to, co se odehrává na modelu kluziště, ale také na ruce soupeře. „Musíte myslet dopředu, koukat, co se chystá soupeř provést rukama. Proto si při těch vrcholových zápasech často hráči zakrývají ruce tričkem nebo dresem, aby jim nikdo neviděl dopředu do karet,“ vysvětluje Petr Sládek.
V pátek jsou na programu mistrovství zápasy juniorů, žen, veteránů a VIP turnaj, kterého se zúčastní například známý hokejový komentátor Robert Záruba. V sobotu mohou zájemci spatřit utkání v hlavních kategoriích družstev a v neděli pak finálové zápasy jednotlivců.
