MF DNES se proto rozhodla zmapovat, jak toto zastoupení funguje a jaký význam pro kraj má. Velká část ostatních českých krajů totiž na vlastní spojku přímo v Bruselu rezignovala.
„Dává nám to obrovskou výhodu při prezentování kraje v Unii. A naopak je také naším úkolem navazovat kontakty s různými odborníky a vozit je sem,“ popsala Eliška Buzková, která jižní Moravu v Evropské unii zastupuje a zároveň je ředitelkou Kanceláře Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci s šestimilionovým rozpočtem, pod niž bruselské zastoupení spadá.
Kromě ní v Bruselu působí průběžně dva až tři stážisté, kteří monitorují tamní dění, navštěvují konference, shánějí kontakty, či se podílejí na prezentaci kraje nebo přípravě programů návštěvníků.
Podle náměstka hejtmana Jana Vituly (TOP 09) je práce kanceláře nedoceněná.
„Mám na ni velmi dobré reference od lidí, kteří se pohybují ve výzkumných institucích, lidé z kanceláře se o ně vždy velmi dobře starali. Já sám jsem s jejich prací také spokojený, koordinují například aktivitu Jihomoravského inovačního centra,“ řekl Vitula.
Servis i pro ostatní kraje
Pro kraj je klíčové, že kancelář udržuje v Bruselu kontakty, ví, kam se obrátit, kde „zalobbovat“. Tím pomáhá třeba brněnským univerzitám.
„Denně kromě zápisů zašleme někdy i pár desítek výzev a informací, do nichž se můžeme zapojit, prezentovat, žádostí o projektová partnerství od jiných regionů a podobně,“ přibližuje šéfka Buzková.
Kraj tak spolupracuje s ostatními evropskými regiony – třeba v boji se suchem nebo problematice metropolitních oblastí. Před pár týdny kancelář představila projekt Mendelovy univerzity v Brně Intersucho, jenž mapuje situaci se zásobami vody.
Kancelář ale poskytuje i servis pro sousední kraje, které vlastní zastoupení v Bruselu nemají. Roční náklady na samotný provoz kanceláře v Plzeňském domě v bruselské čtvrti Schaerbeek činí kolem dvou set tisíc korun. Malý dům na Place de Jamblinne de Meux stojí přitom velmi výhodně jen pár autobusových zastávek od Evropského parlamentu.
Plzeňský kraj jej koupil v době českého předsednictví EU a Jihomoravský kraj si v něm pronajímá několik místností. V přízemí je také malá restaurace, kam zve k posezení návštěvy.
Představili se vinaři, vymýšlí se úsporná čtvrť pro Brno
Kancelář ale neslouží jen kraji, její působení si pochvaluje také Brno a jihomoravské vysoké školy.
„Nemusíme jako město používat prostředníky, náklady jsou daleko nižší a máme v naší práci kontinuitu. V této oblasti jsou důležité v kombinaci dlouhodobost a osobní kontakt,“ popsala brněnská radní Petra Rusňáková (ANO), která má na starosti cestovní ruch a marketing města.
V Bruselu byla v posledních několika týdnech dvakrát – na Czech Street Party a Wine Party, což jsou akce, které propagují českou kulturu a turistiku. Díky práci krajské kanceláře se začíná rozjíždět například projekt Ruggedised.
„Jde o chytré využívání elektrické energie, sdílení energie z obnovitelných zdrojů. Zahrnuje třeba instalaci pouličních solárních lamp, laviček se zásuvkou pro nabíjení mobilů či ukládání a sdílení energie na úrovni městských částí,“ vysvětlil stážista kanceláře Tibor Filinger, který město a jeho potřeby představoval v červnu na konferenci o tomto projektu.
Výstaviště jako živá laboratoř
Brno už vyčlenilo jednoho úředníka na magistrátu, jenž má projekt na starosti. Zkušenosti získá od zástupců měst, jako je nizozemský Rotterdam, skotské Glasgow či švédská Umea, kde už podobné projekty fungují. Brno pak vybere některou z nevyužitých brownfieldových lokalit, kterou přemění na nízkoenergetickou čtvrť.
Projekt by ve spolupráci s Vysokým učením technickým měl začít vznikat po roce 2022.
„Teď se bude vypracovávat plán, co to bude stát, jaké budou potřeba investice, které druhy energií bude lepší využít. Zapojit by se mohlo i výstaviště jako živá laboratoř, do níž by si lidé mohli jít vyzkoušet nová řešení,“ dodal Filinger.
Kraj má kromě kanceláře v Bruselu i politické zastoupení. Ve Výboru regionů jej reprezentuje bývalý náměstek hejtmana a nynější opoziční zastupitel za lidovce Stanislav Juránek.
Na jednání vlivného poradního orgánu Evropské komise jezdí jednou za měsíc. „Patří mezi aktivní členy výboru. Podílel se na přípravě více než 70 pozměňovacích návrhů ke stanoviskům výboru,“ sdělil Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu, jenž komunikuje za české účastníky ve Výboru regionů.
