Krajský úřad v loňském roce dokonce vydal k odstřelu hlodavce povolení. Zda byl skutečně odstřelen, nebo jen převezen do jiné lokality, oficiálně nikdo neřekl. Na starost to připadlo myslivcům.
„Máme stavební povolení a rekonstrukce výpustního zařízení rybníka může začít,“ uvedl generální ředitel Klatovského rybářství Václav Voráček.
Stavbaři opraví hráz rybníka a zároveň silnici na ní. Použijí přitom těžší kameny a hutnější materiál. To má každého bobra od bydlení v rybníce odradit.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů Plzeň si bobr v hrázi patrně vybudoval odvětrávací šachtu.
„Pokud místo sám opustil, což se mi nezdá, tak si vše připravil tak, aby se mohl přibližně za pět let vrátit. On je totiž hospodář. Poráží stromy, které pro něj nejsou důležité, a zmladí vrby tak, aby až se vrátí třeba s celou rodinou, měli dostatek potravy,“ vysvětlil Makoň.
Převoz nebo odchyt jednoho kusu nic neřeší
Pokud ale hlodavce myslivci odstřelili, domnívá se, že jen uvolnili místo dalšímu jedinci. „Populace bobra evropského v Plzeňském kraji je už tak hustá, že převoz nebo odchyt jednoho kusu nic neřeší. Dnes jsou už téměř všude. Před deseti lety bobr proplul Plzní a zastavil se až za ní na Berounce v Bukovci. Teď je už i v Plzni a táhne dokonce na Prahu,“ doplnil Makoň.
Podle něj se ve volné přírodě populace většiny volně žijících druhů pohybuje v sinusoidách. Když se u některého druhu počty dostanou nad únosné maximum, většinou si příroda poradí sama. Obvykle přijde nějaká nemoc.
„Nejhorší je, když se do toho snaží zasáhnout člověk a držet populaci v úrovni kolem středu. To je v posledních letech problém třeba kormoránů nebo divokých prasat. Čím víc je člověk střílí, tím víc mají mláďat,“ upozornil zvířecí záchranář.
Bobří tunel ve Skočicích. (15. 4. 2016)
