Byla to velká sláva, když na jaře roku 2012 tehdejší primátor Roman Onderka (ČSSD) se svým stranickým kolegou a náměstkem pro evropské projekty Ladislavem Mackem sázeli poslední dva stromy nově opraveného parku v Lužánkách. Na rekonstrukci, která trvala 20 let, poslala peníze i Evropská unie.
Po čtyřech letech ale muselo město z vyplacených 4,4 milionu korun zhruba 600 tisíc vrátit. Pracovník oddělení evropských projektů brněnského magistrátu, který měl dotaci papírově na starosti, totiž v roce 2013 promeškal termíny na její vyúčtování.
A i když už na úřadu nepracuje, město mu naúčtovalo 109 tisíc korun, které mu bude splácet po dobu deseti let. Je to 4,5násobek jeho průměrné hrubé mzdy – maximum, co podle zákoníku práce platit může.
Muž, jehož jméno redakce zná, ale z důvodu ochrany osobnosti je neuvádí, svůj dluh uznal a smlouvu o náhradě škody mezi ním a městem už odhlasovali zastupitelé.
Z magistrátu ale neodešel v souvislosti se svým pochybením. „Pracoval na úřadě na dobu určitou. Jeho pracovní poměr skončil, a až poté se zaměstnavatel i úředníkovi nadřízení dozvěděli o způsobené škodě,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Nebylo možné na selhání přijít, říká vedoucí oddělení
Podle Radka Řeřichy, vedoucího oddělení implementace evropských fondů brněnského magistrátu, šlo vysloveně o zanedbání jednoho jediného člověka.
„Ukázala to i e-mailová komunikace s úředníky ministerstva životního prostředí, kterou po svém odchodu zanechal v počítači. Přestože ho upozorňovali na termíny, na jejich výzvy nereagoval,“ poznamenal Řeřicha.
S úředníkem přitom podle něj problémy nikdy nebyly. „Podle toho, co se zjistilo, to určitě neudělal úmyslně, jinak by to byl trestný čin,“ říká Řeřicha.
Na pochybení přišla kontrola z ministerstva. „Smůla byla, že jsme ho ani nemohli průběžně kontrolovat, protože v době, kdy se to stalo, do projektu mohl vstoupit jen jeho administrátor. Teď už funguje zhruba tři roky systém nový a do projektu se může dostat více lidí, takže lze věci hlídat křížem,“ poznamenal.
V období od roku 2008 do roku 2015 „proteklo“ brněnským oddělením evropských projektů zhruba 7,8 miliardy korun a v období let 2016 až 2022/2023 to bude zhruba stejná částka.
V současnosti je obhospodařuje 19 lidí. Jejich počty se ale mění podle množství projektů. Část lidí má smlouvu na dobu určitou, a ta končí s konkrétním úkolem, pokud nemohou přeskočit do jiného nebo nezastupují pracovnice na mateřské dovolené, jako to bylo i v případě úředníka s Lužánkami.
Termíny si musí každý hlídat
Případ, kdy by úředník takto „tvrdě“ pykal za svoji chybu, je podle Řeřichy zcela výjimečný.
„Pracuji na evropských projektech od roku 2008 a nepamatuji něco podobného. Termíny si musí každý hlídat. Faktem ale je, že riziko podstupují všichni, kdo pracují s veřejnými penězi, ať jsou to úředníci, radní, nebo starostové. Proto lidem, kteří k nám na oddělení nastupují, vždy radím, aby měli pojištění. Jestli ho ale tento úředník měl, nevím,“ podotkl Řeřicha.
Takové pojištění mají brněnští radní. Týká se špatných rozhodnutí, kterými by při uzavírání smluv nebo při hospodaření s majetkem způsobili městu škodu. Stálo přes 24 tisíc korun, trvá do konce letošního roku a zaplatil ho magistrát, který pojištění zahrnul radním do zdanitelných příjmů. Od ledna 2018 už ho pak budou moci díky změně zákona uzavřít i sami jako ostatní zaměstnanci.
Na případ, že by úředník platil za zmařenou část dotace tak velkou částku, si nevzpomíná ani Ladislav Macek, v letech 2006 až 2014 náměstek za ČSSD pro rozvojové projekty.
„Vím, že byly problémy s pavilonem pro medvědy Beringie v brněnské zoo, ale tam šlo o nejasnosti kolem díla odvedeného dodavatelskou firmou, ne o pochybení úředníka,“ poznamenal Macek.
V případě expozice Beringie, otevřené v roce 2010, odmítl úřad pro evropské projekty městu vyplatit slíbených 45 milionů korun. Podle něj město chybovalo už při výběrovém řízení a také dostatečně nedoložilo práce, které byly na stavbě pavilonu odvedené. Nakonec se povedlo peníze přesměrovat na nákup nových tramvají, takže o ně město nepřišlo.
