Ještě předtím, než se v létě 2016 Michal Sedláček stal šéfem nové Kanceláře architekta města Brna (KAM), přihlásil se do urbanistické soutěže pro brněnské nádraží pod Petrovem. Jak sám přiznává, přivedlo ho to k zásadní změně postoje.
„Kdyby se mě tehdy někdo zeptal, kde má stát brněnské nádraží, řekl bych, ať zůstane, kde je. Dnes jsem ale jednoznačně pro nádraží u řeky a zkoumání studie proveditelnosti, na kterém jsme v KAM několik týdnů pracovali, mě v tom jenom utvrdilo,“ říká Sedláček.
Jste přesvědčený, že by se tím urychlil rozvoj Jižního centra?
Absolutně. A nejenom Jižního centra. Celého Brna. Nedíval bych se na příklad ostatních měst, protože Brno je jedinečné. Které město má u historického jádra zelené louky, kde se dá stavět? O odsunu nádraží se uvažuje už od 20. let minulého století. Ale vždycky do toho něco přišlo – hospodářská krize, 2. světová válka, poválečná obnova, 68. rok. Teď rozhodnutí nic nebrání.
Sociologický průzkum o poloze nádraží
|
Proč Řeka? Studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, tvrdí, že každá varianta je přínosem, tedy i Petrov.
Pětiprocentní ekonomickou výnosnost projektu, kterou požaduje Evropská unie jako podmínku k poskytnutí dotace, splňují všechny varianty Petrova a Řeky, takže ať už se rozhodne jakkoli, vždycky to bude výhra oproti tomu, kdyby se nedělalo nic. Studie ale nezohlednila některé věci, které jsou důležité pro Brno, a to je to, co jsme zkoumali my – a Petrov z toho vyšel hůř. Tato varianta není připravená, způsobila by velké komplikace v dopravě i v životě města, a navíc by se na ni nestihlo požádat o dotace z Evropské unie.
A co jste tedy zkoumali, co studie nezohlednila?
Posuzovali jsme tři věci – realizovatelnost, dopravu a peníze. A hned v tom prvním jsme u Petrova zjistili, že riziko je mnohem větší než u Řeky. Jestli u Řeky je stavba nového nádraží jistá, u Petrova je nejisté i to nádraží, protože není v platném územním plánu. Studie proveditelnosti uvádí jako možný začátek výstavby Petrova rok 2026. S vypracováním nového územního plánu, vydáním územního rozhodnutí a všemi povoleními by se Petrov mohl začít stavět nejdříve za deset až patnáct let. Navíc ve studii proveditelnosti je jen nádraží pro současné vlaky, ne pro vysokorychlostní tratě ani tunely pro ně.
To Řeka také neřeší.
Neřeší, ale napojení vysokorychlostních tratí ve variantě Řeka je výrazně snazší, levnější a méně rizikové. U Petrova je komplikace i v tom, že se bude stavět na současném nádraží. To znamená spoustu výluk, které by trvaly nejméně šest roků. A po tu dobu bychom měli obrovské staveniště přímo v centru města. U Řeky se bude stavět odděleně, stávající nádraží může fungovat normálně. Hůře je na tom Petrov i z hlediska peněz. Řeka vychází do 43 miliard korun, Petrov do 56 miliard. Když se započítají vysokorychlostní tratě, Petrov by stál o dalších 25 miliard víc.
Nepřipravený je Petrov ale proto, že se celou dobu připravovala jen varianta Řeka.
Připravenost je jen jedna z věcí. Ale souhlasím s vámi, že to tak bylo. Že Řeka neprošla před 12 lety při referendu, je kvůli neinformovanosti. Vidím to sám na sobě. I já jsem zpočátku zastával názor, že Petrov je lepší, ale jak jsem se do problému nořil, začal jsem ho měnit. Normální člověk si řekne: nádraží, co máme, je ostudou Brna, ale kdyby se opravilo, stačilo by to. Pak se dozvíte, že kapacita nestačí, že není nafukovací, že se tam vlaky prostě nevejdou, tak už přistoupíte na to, že by se mělo posunout kousek dál k řece.
Stávající studie ale prokázaly, že rozvoj Jižního centra nastane tak jako tak. Navíc u Řeky je potřeba postavit celou infrastrukturu, včetně tramvajové trati, což u Petrova už existuje. A to stojí velké peníze.
Nové nádraží se bude stavět sedm let. Brno za tu dobu potřebnou infrastrukturu postaví. Město to ze svého rozpočtu utáhne. Nové nádraží a Jižní centrum bude pro Brno velký impulz a věci urychlí.
Chceme odsunuté nádraží u řeky, shodli se krajští radníNové nádraží u řeky, nebo pod Petrovem? Jako jedni z prvních na klíčovou otázku pro rozvoj Brna v pondělí oficiálně odpověděli jihomoravští radní. Preferují jeho odsun na jih, tedy variantu zvanou Řeka. Jejich verdikt ještě musí potvrdit krajské zastupitelstvo. „Kolejová doprava je pro nás páteří v integrovaném dopravním systému a s nárůstem dálkových spojů je současné nádraží na hranici provozuschopnosti. Proto vnímáme variantu Řeka, jež je v souladu s územním plánem města Brna, jako lepší,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák (ČSSD). Klíčovou výhodu proti variantě v centru radní vidí právě ve větší připravenosti, a tedy rychlejší i jednodušší stavbě. „Nádraží u řeky může být hotové v době, kdy by se železniční uzel pod Petrovem teprve začal stavět,“ řekl náměstek pro územní plánování Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu). Při stavbě v odsunuté poloze navíc může současné nádraží zůstat v obvyklém provozu. „Handicap varianty pod Petrovem je, že způsobí rozsáhlé výluky. Až šest let bychom fungovali v provizoriu. Většina regionálních spojů by končila na okraji města a cestující by museli jezdit náhradními autobusy,“ podotkl Maleček. Negativum, kterým je u odsunutého nádraží horší dostupnost pěšky i hromadnou dopravou, považuje za zanedbatelné. „Myslím, že dvě až čtyři minuty nejsou rozhodující,“ prohlásil Maleček. Investorem stavby bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas. Stejně jako Brno, které se své stanovisko chystá zveřejnit v únoru. (zab) |
Proč by nádraží pod Petrovem mělo bránit rozvoji města?
Nádraží je vždycky bariéra, koleje musíte nějak překonat – lávkou nebo podchodem. V případě Petrova se bariéra ještě zvětší a protáhne až někam k vyústění Husovy ulice u Nových sadů. I když tam uděláme tři podchody, pořád je tu terénní skok šest metrů a stále bude město rozdělené. Když nádraží odsuneme, přednádraží se hodně zvětší a bude lépe průchodnější. Navíc u Svratky bude na povrchu a osvětlené denním světlem, kdežto Petrov musí být minimálně v části pro rychlé vlaky pod zemí. Řeka je obrovská příležitost postavit moderní čtvrť vedle historického centra a Svratky, kde budou bydlet lidé, budou tu parky a promenády, a ještě budeme mít moderní nádraží.
Z toho, co říkáte, vyplývá, že varianta Petrov žádná pozitiva nemá a že nádraží stojí úplně špatně.
Asi ano, protože snahy je přesunout začínají už ve 20. letech minulého století. Ale neříkám, že Petrov žádné výhody nemá. Dá se například dojít pěšky do historického centra, ale pokud se postaví nádraží u řeky, bude tam nové centrum. Nevystoupíte do pole, ale do živoucího města. Pravdou je i to, že s Řekou se lidem z některých částí Brna prodlouží jízda MHD k nádraží. Ale z hlediska rozvoje města nad těmito dvěma negativy jednoznačně převáží všechna pozitiva varianty Řeka. A jestli někdo argumentuje nutností vybudovat infrastrukturu, tak i pro variantu pod Petrovem ji bude potřeba postavit.
V koaliční smlouvě stojí, že se radní rozhodnou s přihlédnutím k názoru Brňanů. Kvůli tomu se připravuje sociologický průzkum a posunulo se i rozhodnutí zastupitelstva o jeden měsíc – z konce ledna na 20. února. Proč průzkum ještě neprobíhá?
Museli jsme připravit soutěž na to, která agentura to bude dělat. Připravili jsme 90 otázek, ty jsme pak s vítěznou agenturou Focus snížili na necelou polovinu a předložili koalici. Na základě připomínek koaličních stran a oponentury z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity jsme otázky upravili a pátou verzi dotazníku opět předložili koalici. Různí se názory na to, jak by měly otázky vypadat.
Jakou váhu budou mít dvě referenda z let 2005 a 2016?
Žádnou. Byla neplatná.
Pořád je tu ale pětina Brňanů, která chce nádraží pod Petrovem. Bude se k tomu v průzkumu přihlížet?
Ne. Průzkum nevychází z žádné varianty. Otázky musí být nenávodné. Nepřihlíží k žádné variantě, referendům ani názorům politiků. Právě proto ho dělá agentura, která se na průzkumy specializuje a je zárukou, že interpretace nebude tendenční.
K odsunu nádraží velí i podnikateléBrněnská hospodářská komora píše primátorovi Brna Petru Vokřálovi (ANO), aby město budovalo nádraží v odsunuté poloze ve variantě Řeka. Kromě toho, že to je levnější a rychlejší, je podle ní i větší šance na získání evropských dotací, ale hlavně to pomůže podnikání v Brně. Doporučení, aby město prosazovalo modernizaci železničního nádraží ve variantě Řeka, podnikatelé schválili na základě výsledků studie proveditelnosti. „Dlouhá léta odkládané řešení rekonstrukce brněnského železničního uzlu v reálné, časově dostupné a finančně výhodnější variantě Řeka dává velký prostor pro podnikání v naší moravské metropoli. Pomůže to dalšímu rozvoji města v návaznosti na vysokorychlostní tratě, které jsou v mnoha zemích už standardem,“ uvedl předseda představenstva komory Ladislav Chodák. Podle něj lze očekávat, že stát na realizaci celé investice pošle více než 40 miliard korun, jež vyřeší nejen problém železniční dopravy, ale umožní i další rozvoj města. „Peníze sice nepřijdou hned, ale ve variantě pod Petrovem jsou v nedohlednu,“ myslí si Chodák. Dnes desetiletý školák podle něj dostane nové nádraží ke své plnoletosti a jako dospělý bude moci cestovat po světě, šedesátník se nového nádraží dočká jako aktivní senior a bude moci jednoduše cestovat po regionu. Podle představenstva brněnské hospodářské komory, která sdružuje více než 400 firem, nabídne odsunutí brněnského železničního uzlu rozšíření centra města, jež musí být využito intenzivně a zároveň přitažlivě. Přesun nádraží vrátí do života také řeku Svratku. Dnes odříznuté území se pak propojí s okolními čtvrtěmi. „Zodpovědné město s ambicemi růstu nesmí ztrácet čas,“ apeluje na brzké rozhodnutí Chodák. Studii proveditelnosti si dala zpracovat Správa železniční dopravní cesty a vyplývá z ní, že nové brněnské nádraží lze postavit jak v centru, tak v odsunuté poloze v místech dolního nádraží. Dalším zřetelným faktem je, že Brno nové nádraží potřebuje, protože to současné ani při modernizaci nezvládne předpokládané přibývání vlaků. Brno, Jihomoravský kraj, stát a SŽDC mají do začátku příštího roku čas na to, aby varianty posoudily, a následně mohla o té konečné rozhodnout vláda. (md) |
