Čím bohatší je člověk, tím větší kupní sílu má. Z tohoto pohledu je na tom jižní Morava čím dál lépe. Vedle Olomouckého kraje je regionem, kde ve srovnání s předloňským rokem kupní síla vzrostla vůbec nejvíce v Česku. A Brno se stále více dotahuje na nejbohatší Prahu.
Vyplývá to z průzkumu Kupní síla 2017, který zveřejnila společnost GfK pracující v oboru výzkumu trhu a veřejného mínění.
Kupní síla zjednodušeně porovnává, kolik aut, oblečení, jídel v restauraci či podobného zboží a služeb si může člověk koupit ve srovnání se zbytkem země či Evropy. Promítají se do ní mzdy i ceny zboží v jednotlivých oblastech.
Průměrná kupní síla obyvatel České republiky dosáhla loni zhruba 218 tisíc korun. To znamená, že lidé tu průměrně disponují asi 18 tisíci měsíčně na bydlení, cestování nebo nákup zboží a služeb.
Vůbec nejbohatší jsou v Praze, jež celkový průměr převyšuje o téměř 30 procent. V poslední době se ale její dominance snižuje. A začínají se více prosazovat i některé regiony, kde se v posledních letech úroveň kupní síly zvyšuje rychleji než v hlavním městě.
„Vyšší růst kupní síly lze sledovat ve východní části republiky, především v oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje,“ potvrdila mluvčí společnosti GfK Andrea Patočková.
Pomáhají i studenti, kteří nemusí šetřit na bydlení
Kupní sílu jižní Moravy hodně táhne Brno, které je deset procent nad celostátním průměrem. Město však nedokáže úplně vyvážit vliv chudších okresů, které jižní Moravu stahují lehce pod hranici celostátního průměru. Tradičně se jedná třeba o Hodonínsko, Znojemsko či Blanensko.
Kupní síla obyvatel
|
„Do Brna v poslední dekádě proudí obrovské investice do IT i oblasti služeb. Je dnes považováno za ‚město ajťáků‘. Spousta firem, jako třeba Honeywell, sem přesunula i svůj výzkum,“ vysvětluje Svatopluk Kapounek z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
„Kupní síla lidí, kteří spadají pod oblast IT, výzkumu a moderních služeb, je mnohonásobně vyšší než kupní síla obyvatelstva, které se zaměřuje na jiné sektory ekonomiky. Na jižní Moravě je to tradičně zemědělství,“ poukazuje na rozdíly mezi Brnem a zbytkem kraje orientovaným právě na zemědělskou výrobu.
Brnu podle něj nahrává i fakt, že je univerzitním městem. A studenti, kteří nemají rodiny a nemusejí šetřit například na bydlení, mají rovněž vyšší kupní sílu.
Nicméně ani zbylé jihomoravské okresy na tom nejsou tak špatně, jak by se mohlo zdát. Právě ty totiž GfK vyzdvihla při svém hodnocení o rok dříve jako oblasti, které v průběhu posledních šesti let z hlediska kupní síly výrazně posílily.
Vládne Komín a Žabovřesky, na konci jsou Tuřany a Chrlice
Na mapě měst, kterým se nebývale daří, Brno jednoznačně září. Od roku 2010 tady vzrostla kupní síla o téměř 27 procent. V České republice jako celku přitom jen o 22 procent. I v Brně ovšem průměr výrazně zlepšují pouze některé části.
„Ve velkých městech lze nalézt výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech. V případě Brna představují v rámci města tyto rozdíly až 25 procent, obdobná situace panuje samozřejmě také v dalších velkých městech a v budoucnu tyto trendy budou dále pokračovat,“ podotýká Šimon Dvorský z GfK.
Nejvyšší kupní sílu mají lidé v Komíně a Žabovřeskách, kde je až 30 procent nad celostátním průměrem. Naopak Bosonohy, Tuřany či Chrlice jsou na opačné straně žebříčku - deset procent pod hranicí průměru.
Ekonomové očekávají, že i v tomto roce bude pokračovat svižný růst mezd. Spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností to patrně bude znamenat další nárůst kupní síly regionů. Pomyslné nůžky, jež definují rozdíly mezi silnými a slabými okresy, se tak nejspíš budou uzavírat a ekonomika regionů nadále nabere na síle.
