Novou strategii bydlení, podle níž se bude řídit výstavba bytů ve městě až do roku 2030, představilo tento týden vedení Brna. Zásadní bude masivní výstavba městských družstevních a startovacích bytů i bydlení pro seniory. K tomu chce Brno ve velkém investovat do infrastruktury – kolem 300 milionů korun ročně.
„Na návrhu jsme pracovali rok, teď očekáváme připomínky starostů i lidí,“ říká Petr Hladík (KDU-ČSL), první náměstek primátora zodpovědný za bydlení. Kompletní strategii chce město schválit do května.
Dnes se v Brně staví asi 1 200 nových bytů ročně a zdaleka to nestačí. Kdy bude jejich nabídka převyšovat poptávku?
Pokud budou developeři schopní několik let po sobě zkolaudovat kolem dvou a půl tisíce bytů, tak si můžeme třetí čtvrtý rok říct, že tento objem možná způsobí i pokles cen. Protože když bude třeba v realitních kancelářích 1 500 nových bytů a nebude o ně rvačka, dojde k poklesu cen starších nemovitostí.
Co je dnes v Brně největší problém v otázce bydlení?
Je jich celá množina. Za poslední tři roky se ceny zvedly o 23 procent a to je největší nárůst ze všech měst v České republice. Zároveň se příjmy obyvatel zvýšily jen o 12 procent. Proto nová strategie obsahuje přelomovou věc – družstevní výstavbu a záruky města za ni. Jako město se navíc zaměřujeme na vybrané skupiny – mladé, starší a handicapované. Strategii jsme vytvářeli na základě diskusí s investory i developery, aby odpovídala požadavkům všech, kdo na území města staví a spravují bytový fond.
Brněnská strategie bydlení 2018 až 2030
|
Brno dlouhodobě tvrdí, že chce přilákat a udržet rodiny s dětmi. Ty ale potřebují stabilní a dlouhodobé bydlení. Dnes mají k dispozici jen 60 startovacích bytů, což je na čtyřsettisícové město málo. Bude jich tedy víc?
Máme rozpracované rekonstrukce asi 120 startovacích bytů. Naším cílem je mít jich do roku 2030 tisícovku. Budeme kombinovat novou výstavbu s opravami starých bytů. Druhá záležitost je výše nájemného. Dnes je v obecních bytech sociální, na úrovni poloviny tržního nájmu. Město ale vlastní jen 15 procent všech bytů. Takže musíme zároveň nabídnout investorům takové možnosti, aby tu byl ročně zkolaudován dostatek bytů v soukromém vlastnictví. Město chce proto systematicky investovat do technické infrastruktury, jako jsou silnice, tramvaje nebo kanalizace, a to každý rok 300 milionů korun.
Proč?
Aby v těch oblastech pak mohli stavět soukromí investoři. Dnes obnovujeme tramvajovou trať do Líšně, v uvozovkách do polí, ale kolem ní vznikne nová výstavba. To samé je bohunický kampus a další lokality. Zároveň z diskusí s developery vzešlo nově i to, že budou na financování infrastruktury přispívat, například transparentně určitou částkou na jednu postavenou bytovou jednotku. Dnes to funguje tak, že když stavíte uprostřed Brna, třeba v proluce na Bratislavské, nemusíte do infrastruktury dát ani korunu, napojíte se na městskou. Naopak v nějaké okrajové lokalitě musíte vše vybudovat. Neexistují na to žádná pravidla a řeší se to pokaždé ad hoc plánovacími smlouvami. Teď by peníze od investorů směřovaly do jednoho fondu, z něhož by se dělala infrastruktura po celém městě.
Co byste chtěl z nové strategie prosadit v každém případě?
Hodně mi jde o družstevní bydlení. Chceme, aby bylo dostupné pro rodiny, které mají sice slušný příjem, ale kvůli úrokovým sazbám a vysokým cenám nemovitostí nedosáhnou na hypotéku. To znamená, že jsou třeba schopní splácet deset tisíc korun měsíčně. Zatím ještě diskutujeme o přesných pravidlech, ale už za měsíc by měla rada schvalovat první dva domy s asi 40 byty, které chceme budovat letos. Očekáváme ale mnohem větší zájem, než dokážeme uspokojit.
Obecní družstevní byty jsou v Brně novinkou. Kolik jich postavíte a kde jste se inspirovali?
Předpokládáme, že kolem stovky ročně. Inspirovali jsme se v Rakousku a Nizozemí, ale neexistuje přesný model, který bychom dokázali převzít, navíc město je vlastníkem jen malého množství vhodných pozemků.
Na jakém principu by tedy mělo družstevní bydlení fungovat?
Město dá pozemek a založí družstvo, lidé do něj vloží částku 200 až 300 tisíc korun. Brno postaví dům, nájemníci budou byty splácet a za 20 let přejdou do jejich vlastnictví. Městu se tak splatí i pozemek. To je podle mě cesta, jak si tady dlouhodobě udržet obyvatele. Ideální model pak je, že po konci školy dostanou mladí lidé od města startovací byt a během tří čtyř let našetří díky nízkému nájmu částku potřebnou jako vklad do družstevního bydlení. Developerům jsem princip musel dlouho vysvětlovat. Nakonec všichni pochopili, že město chce snížit tlak na obecní bytový fond a umožnit vlastní bydlení lidem, kteří nedosáhnou na hypotéku.
Kde na novou výstavbu vezmete peníze, když už prakticky skončila privatizace obecních bytů, z níž se podobné záměry platily?
Ten mechanismus je složitější, ale v podstatě to bude z nájemného.
Klasické obecní byty, jichž je v Brně jen 15 procent a v pořadníku kolem sedmi tisíc žádostí, tedy budou určené pro koho?
Pro startovací, seniorské a sociální bydlení a pro handicapované lidi.
Obecní byty jsou ale po Brně rozmístěné dost nerovnoměrně. Některé městské části zprivatizovaly všechny byty, jiné jich mají jen několik. Naopak Brno-střed a Brno-sever neprodávaly prakticky vůbec. Bude se nová výstavba zaměřovat na čtvrti, kde dnes nejsou obecní byty?
Chceme dosáhnout rovnoměrného rozložení nabídky pro seniory, protože z průzkumů nám vyplývá, že chtějí bydlet buď v lokalitě, kde žili celý život, nebo tam, kde mají rodinu. To jsou dva nejčastější požadavky, když žádají o dům s pečovatelskou službou. Některé městské části jsou ale natolik stavebně ucelené, že už se tam stavět nedá nebo tam město nemá pozemky. Náš cíl je postavit co nejvíce bezbariérových malometrážních bytů pro seniory.
Nová strategie bydlení je hodně podrobná a progresivní. Jak velký problém je ale pro ni současný územní plán? Stihne se dodělat do roku 2022 podle zákona?
Pokud bude město schopné pokračovat v pořizování konceptu územního plánu, dává to naději, že Brno nebude stagnovat. Myslím, že je to stihnutelné. Zastaralý územní plán ale fakticky brání Brnu v rozvoji, to je objektivní pravda. Strategii bydlení provazujeme s územním plánem. Jenže z pozice bydlení územní plán řešit neumíme.
Předpokládala jsem, že existuje koordinace. V pracovní skupině pro strategii sedí také náměstek Martin Ander (Zelení), zodpovědný za územní plán...
Když budu mluvit jako politik KDU-ČSL, řeknu, že jdeme do příštích voleb s tím, že si kompetenci územního plánování rádi vezmeme jako lidovci na sebe. Jedna věc je ale územní plán a druhá připravenost území na výstavbu. Některá jsou vhodná od roku 1994 a čekají jen na zásadní investici.
