Rozsáhlé pozemky za hlavním vlakovým nádraží směrem na jih dlouhá léta leží ladem, což amerického experta velmi překvapuje. „Brno má spoustu čtvrtí, které se roky nezměnily, přesto jsou krásné a stabilní. Jenže svět se dnes rapidně mění a vybudováním nové čtvrti by město mohlo ukázat, že je progresivní. A také za prací i bydlením přitáhnout byznysmeny z celé republiky,“ nastiňuje Johnson vizi o využití Jižního centra.
„Současný světový trend je takový, že lidé chtějí vídat své blízké, vodit děti do školy, chodit do restaurací, aniž by museli jezdit autem nebo vlakem. Přesně to nová čtvrť potřebuje,“ tvrdí.
Do podrobnějších úvah se pouštět nechce. Sám přiznává, že zatím neví, jak konkrétně by měla nová čtvrť vypadat. Očekává, že na tuto otázku dostane odpověď před letními prázdninami, až spolu s Kanceláří architekta města Brna (KAM) a architekty z firmy Burian – Křivinka dokončí urbanistickou studii.
Teď jsou teprve na začátku a čeká je rozsáhlá analýza okolního území. Musí například zjistit, kolik je v okolí škol, obchodů, jaká je dopravní hustota. „Podle toho navrhneme, kolik lidí by v nové čtvrti mohlo bydlet a co všechno by v ní mělo být,“ vysvětluje Johnson.
Rozvoji Jižního centra dosud bránil především fakt, že nepadlo rozhodnutí o poloze nového vlakového nádraží. Ačkoli verdikt vlády by měl padnout už v květnu, pro architekty prý není podstatné, jestli se přesune na jih k řece, nebo pod Petrov. Podobu čtvrti navrhnou tak, aby vyhovovala oběma variantám.
Architekti navážou na předešlé návrhy
Celková velikost Jižního centra je asi sto hektarů. Vznik projektu iniciovala firma Karlín Development II, jež v lokalitě vlastní pozemek o rozloze 14 hektarů mezi ulicemi Opuštěná a Trnitá. To její zástupci se domluvili s Johnsonem a městským architektem.
„Developer za námi přišel, že už nechce čekat dalších deset let a rád by začal stavět. Chce se ale nejprve domluvit s městem, aby podoba byla přijatelná pro všechny,“ přibližuje vedoucí KAM Michal Sedláček.
Společně se dohodli i na zapojení architektů Gustava Křivinky a Aleše Buriana. Jejich výběr zdůvodnili tím, že k americkému architektovi, jenž nabízí pohled zvenčí, chtěli někoho, kdo Brno dobře zná.
Brňané si přitom už před dvěma lety mohli v Domě umění prohlédnout vítězné vizualizace na podobu Jižního centra s nádražím – jak ve variantě Řeka, tak pod Petrovem. Jeden vítěz tehdy vzešel z mezinárodní soutěže, druhý ze soutěže paralelně zadané brněnským magistrátem.
Architekti hodlají z těchto návrhů vycházet. „Nemám k tomu zatím žádné bližší informace, ale jestliže jde primárně o akci soukromého investora, chápu, že si vybral svého architekta,“ reaguje Pavel Jura, jenž je spoluautorem vítězné podoby Jižního centra s odsunutým nádražím na jih.
Spíše než poloha nádraží je však podle Johnsona důležitější, aby byla nová čtvrť dobře propojená se zbytkem města a především řekou Svratkou.
