Devětadvacetileté Lence, která žije ve vesnici nedaleko Brna, by měl otec její dcery platit na dítě každý měsíc dva tisíce korun. Právě takovou částku mu určil soud. Nikdy se toho ale příliš nedržel.
„Místo toho občas přinesl třeba jen tisícovku. Byla jsem ale ráda za snahu, tak jsem to neřešila. Už pár měsíců se ale neukázal ani s korunou,“ říká svobodná matka, která teď zvažuje, jak potíže řešit.
V takových problémech rozhodně není sama. Podle údajů Asociace neúplných rodin, která pomáhá s vymáháním výživného na území celé republiky, je podíl dlužníků alimentů v Jihomoravském kraji vůbec nejvyšší v zemi.
„Počet neúplných domácností s nezaopatřenými dětmi je v kraji odhadován na necelých 18 tisíc, mezi kterými je asi 1 704 chronických neplatičů. Každý jedenáctý povinný rodič v Jihomoravském kraji je tedy pravidelný neplatič, což je nejvíce v celorepublikovém srovnání,“ uvádí za asociaci František Brož.
Pro srovnání - v Praze dluží na alimentech jen každý osmadvacátý povinný rodič a na Ostravsku, kde je podíl sociálně slabších mnohem vyšší, je to jen každý šestnáctý rodič. Obdobně špatná situace jako na jižní Moravě je například v Libereckém nebo Ústeckém kraji.
Dlužné částky přitom mohou jít až do statisíců. „Loni jsme například měli případ, kdy dlužná částka činila 382 tisíc korun. Muž na své děti, syna a dceru, nepřispíval deset let, přestože tato povinnost vyplývala z rozsudku soudu,“ popsala mluvčí břeclavské policie Kamila Haraštová. Peněz se matka marně domáhala.
Průměrný dluh? Jako tři dovolené u moře
O něco vyšší než celorepublikový průměr je na jižní Moravě i průměrný dluh. Je to zhruba 89 tisíc korun, což jsou při přepočtu třeba tři dovolené v Chorvatsku pro dvě dospělé osoby a čtyři děti. A když se zprůměruje doba, po kterou jeden z rodičů dluží na výživném, dostaneme se k více než třem a půl roku.
Díky pomoci úřadů i neziskových organizací se čím dál víc případů kvalifikuje jako trestný čin. Zanedbání povinné výživy je tak jedním z vůbec nejčastějších trestných činů, které jihomoravská policie řeší.
„Jen za loňský rok jsme řešili 851 případů,“ vypočítává mluvčí krajské policie Pavel Šváb. Většina pachatelů se přitom tohoto trestného činu dopustila opakovaně. „Z velké většiny se neplacením výživného prohřeší muži, ani ženy ale nejsou výjimkou. V loňském roce jsme vyšetřovali 119 případů, kdy se zanedbání povinné výživy dopustila žena,“ poznamenal Šváb.
Ve statistickém koláči celkové kriminality tak neplatičům alimentů patří poměrně velký kus. Třeba loupeží bylo loni podle webové mapy kriminality asi 150. A vloupání do bytů kolem pětistovky.
Když už případ zanedbání povinné výživy dostane policistům na stůl, není těžké jej prokázat. Objasněnost je téměř stoprocentní.
Brněnský úřad vymáhá alimenty i z konce světa
Složitější to bývá v případě, kdy rodičem, který alimenty dluží, je cizinec. Tady může nejvíce pomoci Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Sídlí v Brně, odkud vymáhá výživné ze všech koutů světa. Manželských svazků Čechů a Češek s partnery z ciziny totiž přibývá a ruku v ruce s tím stoupá také počet rozvodů a soudních sporů o placení výživného.
„Podle zkušeností úřadu je poměrně vysoká úspěšnost vymáhání výživného z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska, Švédska, USA a Austrálie,“ zní informace z úřadu, který ročně z neplatičů z ciziny „vydoluje“ kolem 25 milionů korun.
Naopak často bezvýsledné zůstávají pokusy o vymožení výživného ze států arabských, asijských, afrických nebo latinskoamerických, včetně Kuby. Potíže s vymáháním dluhů jsou i v nástupnických státech bývalé Jugoslávie a bývalého Sovětského svazu.
„Problematická je rovněž spolupráce s Itálií, Španělskem, Řeckem nebo Izraelem,“ informuje Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. Vůbec nejvíc případů řeší se Slovenskem, nejvyšší částku se mu pak tradičně podaří získat od hříšníků z Německa.
