Bývalý předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek žil posledních deset let s nálepkou trestně stíhaného člověka. Podle obžaloby se provinil v případě stavby Justičního areálu Brno, když zadal zakázku bez výběrového řízení. Celý projekt ale na sebe i na Pořízkovu kauzu strhl pozornost zejména kvůli tomu, že z původně odhadovaných zhruba 800 milionů korun se jeho cena vyšplhala ke dvěma miliardám.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) Pořízka ve sledované kauze sesadila z pozice předsedy krajského soudu a na několik měsíců mu úplně sebrala soudcovský talár. Až před několika týdny se Pořízek dočkal očištění. Vrchní soud v Olomouci definitivně rozhodl, že se ničeho protizákonného nedopustil. Pořízek se po celou dobu k případu veřejně příliš nevyjadřoval, mlčení prolomil až nyní.
„Nejvíce si to protrpěla moje máma, které bude letos 90 let. To mne zraňovalo nejvíce. Nemohl jsem jí vysvětlit, proč ta věc tak dlouho trvá,“ svěřil se MF DNES Pořízek. A znovu zdůraznil, že za léta útrap bude požadovat odškodnění.
„Nezákonné trestní stíhání mně způsobilo několikaletou psychickou újmu. Vyčerpávající také bylo opakované seznamování se s trestním spisem čítajícím tisíce stran, nehledě k vysokým nákladům na nutnou obhajobu, neboť s ohledem na hrozící sazbu jsem se nemohl hájit sám,“ uvedl Pořízek.
Soudci hrozilo až deset let vězení
Za zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku hrozilo Pořízkovi až deset let za mřížemi.
„Údajné prodražení stavby byla především mediální bublina, která zprávám o výstavbě areálu dodávala zdání atraktivnosti. Pokud by se napsalo, že se jednalo pouze o údajné předražení stavby státního zastupitelství o asi deset procent, nebylo by to tak zajímavé. Ve skutečnosti ve stejnou dobu v Brně vznikaly mnohem méně vybavené a na zabezpečení méně náročné objekty za vyšší ceny než budova soudů a státních zastupitelství. Dražší byla i výstavba justičního areálu v Praze Na Míčánkách,“ poukázal Pořízek.
Za stavbu nesl Pořízek odpovědnost jako tehdejší předseda brněnského krajského soudu, protože podepisoval smlouvy.
Celý justiční areál se podařilo dokončit v roce 2008. Skládá se ze tří spojených staveb. Ve větší sídlí soudy pro Brno-město a Brno-venkov, v menší pak státní zastupitelství. Třetí stavbou jsou společné podzemní garáže a technické zázemí. A právě menší ze staveb státního zastupitelství byla předmětem více než desetiletého trestního řízení.
Prvotní odhady celého areálu hovořily o celkových nákladech ve výši 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů ale cena vzrostla na 1,674 miliardy, což schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Náklady ale nakonec dosáhly téměř dvou miliard. V původním zadávacím řízení se totiž nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhuje i Okresní státní zastupitelství Brno-venkov.
Pořízek v souvislosti s tím čelil obžalobě, že způsobil státu škodu 35 milionů korun, když část stavby zadal firmě bez výběrového řízení.
„K porušení zákona nedošlo. Pokud měly orgány činné v trestním řízení názor opačný, pak je podivné, že se nezaměřily také na osoby, které posuzovaly podklady a rozhodovaly o schválení financování výstavby. Žádného vysvětlení, proč jsem byl obviněn a posléze obžalován jen já, jsem se nikdy nedočkal,“ tvrdí Pořízek.
Předpokládá, že pracovníci ministerstva spravedlnosti se nyní zaměří také na postup státních zástupců, mimo jiné i z pohledu, zda stejně razantně postupují i v jiných případech.
Nespokojený žalobce: Pořízek pochybil
Podle vrchního soudu se Pořízek zachoval jako řádný hospodář. „Projektant navrhoval, aby se všechny tři stavby stavěly současně. Tím, že se to podařilo prosadit, se naopak ušetřilo,“ vysvětlil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik.
„U zakázky bez výběrového řízení se došlo k závěru, že postup byl správný,“ dodal ještě Cik.
Žalobce Ladislav Hruban, který u vrchního soudu žádal zrušení rozsudku a vrácení kauzy zpět ke krajskému soudu, ovšem tvrdí, že jedinou legální Pořízkovou možností bylo vypsat výběrové řízení.
„Na jeho základě by byla možnost posoudit podmínky,“ tvrdí Hruban.
Po všech potížích nicméně Pořízek, nyní řadový soudce Krajského soudu Brno, říká, že by se sám soudcovského taláru nevzdal. „Pro studium právnické fakulty bych se rozhodl i dnes. Celkový stav české justice do značné míry odpovídá stavu společnosti,“ uzavřel.
