Částky, které je potřeba na boj s hlodavci vynaložit, jsou rok od roku vyšší. „Břeclavskou radnici stojí boj s potkany ve městě každoročně zhruba 350 tisíc korun,“ vypočítal její mluvčí Jiří Holobrádek. Na jaře a na podzim deratizátoři zasahují kompletně v celém městě, na sídlištích i častěji.
Pro srovnání například v Blansku město zaplatí 80 tisíc korun, ve Vyškově ještě o 20 tisíc víc.
Podle deratizátora Petra Gajdy potkanům přejí klimatické změny. „Když ještě mrzlo celou zimu, stav populace stagnoval a postupně se i snižoval. Ovšem poslední roky v zimě téměř nemrzne. Pár týdnů tuhého mrazu to bohužel nezachrání. Takže se potkani vesele množí i v zimních měsících,“ vysvětlil.
Po jarní plošné deratizaci počet hlodavců podstatně klesá. Jenže samice rodí až sedmkrát ročně, někdy až 15 mláďat, takže po dvou měsících je situace stejná. „Je to neustálý boj,“ potvrdil Gajda.
Spláchnuté zbytky jídla končí v potkaních žaludcích
Potkanům se líbí zejména tam, kde je hodně lidí – to totiž znamená dostatek potravinových zbytků. Takže nejvíce postižená jsou především sídliště. A lidé sami výskytu hlodavců nahrávají.
„Neměli by se zbavovat zbytků jídla splachováním do toalet. V kanálech už na ně čekají potkani. Když už není pro zbytky jiné uplatnění, je dobré vyhodit je do uzavíratelné nádoby na odpady,“ upozornil deratizátor.
Problémem jsou podle něj i staré plechové kontejnery právě na sídlištích, jež po letech používání nejdou pořádně uzavřít.
„Často se také setkáváme s pokusy některých lidí krmit toulavé psy a kočky. Nacházíme misky s granulemi a zbytky jídla nebo přímo volně pohozené krmivo. Nejčastějšími příjemci této ‚pomoci‘ jsou ale právě potkani. Totéž platí o nestřídmém krmení ptactva či házení velkého množství pečiva labutím,“ dodal Gajda.
Reportáž iDNES.cz ukazuje, jak se zbavit potkanů:
3. října 2008 |
