Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

O vysychající půdě se musí víc přemýšlet, ale zemědělci se snaží, říká děkan

  17:25
Velká sucha, která se poslední desetiletí opakovaně vrací a již v květnu či červnu vysuší půdu až metr pod povrch, znamenají palčivý problém. I proto letos poprvé odborníci na brněnském výstavišti posvětí stroje či technologie, které přispívají k udržení vody v krajině.

Jiří Mašek, děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. | foto: Veletrhy Brno

 „Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet o použité technice, technologii, skladbě plodin a vzít v potaz změny srážkového režimu, které nastávají,“ říká Jiří Mašek, děkan Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze a zároveň šéf poroty zemědělských a lesnických veletrhů Techagro, Biomasa a Silva Regina, které příští týden začnou na brněnském výstavišti.

Staví a vyvíjí se vůbec stroje, které jsou k vodě v krajině přátelské?
Určitě. Záleží na tom, jakou techniku a technologii používáte, to je alfa a omega. Jenže můžeme mít velmi kvalitní a promyšlený stroj, ale pokud jej použijeme v nevhodnou dobu, například kdy půda není v optimální vlhkosti, uděláme víc škody než užitku. Působením pracovních nástrojů i pojezdového mechanismu dojde k nežádoucímu zhutnění půdy, čímž se změní její objemová hmotnost i její pórovitost a srážková voda pak nemá šanci se vsakovat. Je potřeba se řídit vlhkostí půdy.

Takže je potřeba vše rozplánovat a reagovat na počasí?
Pokud budou zemědělci pracovat ve vhodnou dobu, zlepší se kondice půdy. Problém je v tom, že dnešní technice stále narůstá hmotnost a při nevhodně zvolených pneumatikách tažného prostředku půdu nadměrně zatěžujeme. Nastalé změny fyzikálních vlastností u takto stlačené půdy pak vedou ke ztrátě schopnosti nasáknout a udržet vodu.

Zemědělci sami určitě cítí, že je ztrácení vody problém, ale jsou ochotni dělat změny?
Určitě to řeší a musí řešit, už proto, že jim jde o výnosy a těch mohou dosáhnout jen v případě, že půda bude v dobré kondici a s dobrou zásobou půdní vody. Protože pokud nebudou mít půdu v dobré kondici, sebelepší technologie nic nezmůžou a nepřinese to žádný efekt. V tomhle ohledu se zemědělcům často neprávem nasazuje psí hlava, oni se snaží. Na druhou stranu záleží na složení plodin, které produkují. Mám na mysli hlavně kukuřici pro bioplynové stanice. Pokud tuto širokořádkovou kulturu pěstují na pozemku erozně ohroženém, musí jako farmáři dodržovat určité specifická pravidla. I zemědělci jsou podnikatelé a jdou za profitem, na tom přece není nic špatného. Musíme si uvědomit, že podnikání v zemědělství je silně závislé na přírodních faktorech, které neumíme a mnohdy ani nemůžeme ovlivnit.

O suchu se velmi mluví a člověk, který si prolétne články za posledních pár let, musí nabýt pocit, že tu uschneme. Je to opravdu problém číslo jedna českého zemědělství?
Hlavně je to věc, o níž se momentálně hodně mluví, propírají ji média. On únik vody z krajiny hodně souvisí se změnami klimatu, teplot a hlavně srážkového režimu. Vláhy a srážkových úhrnů nepřichází v rámci České republiky zase o tolik méně jako před několika desítkami let, ale přichází jindy a zejména s jinou intenzitou a mění se i v jednotlivých regionech. Nejsou to dlouhodobé deště, ale prudké lijáky jen v několika dávkách. V řadě případů se po takových prudkých srážkách na povrchu půdy vytváří nepropustná krusta, po níž voda z dalšího lijáku steče pryč a nemá šanci se vsáknout. Hlavně na jižní Moravě pak opravdu došlo k masivnímu poklesu srážek se všemi negativními vlivy na krajinu i zemědělskou produkci. Z pohledu celé republiky je srážkový úhrn sice nižší, než býval, ale nikoliv drastický. Nastává doba, kdy je potřeba se mu přizpůsobit a co největší množství „rychle spadlé“ vody udržet v krajině.

Myslíte tedy, že i v Česku dojde na kapkové systémy, které se používají například v izraelských pouštích, nebo obrovské závlahové systémy? Byli by zemědělci do takových věcí ochotní investovat?
To je otázka. Závlahové systémy v nejhůře postižených oblastech asi bude nutné budovat, ale konkrétně ty kapkové můžete použít jen pro některé rostlinné kultury – sady, chmelnice, třeba i pro zeleninu. Ale lán obilí se tím nevyřeší. A ty velké závlahové systémy jsou z pohledu spotřeby vody dost neefektivní.

Pak jsou tu velmi obecné rady, jak k udržení vody přispět – od předělení polí přes obnovu mokřadů po vysázení větrolamů. Opravdu to stačí? Zemědělci na podobné úpravy mohou dosáhnout na dotace. Ale stojí o ně?
Já bych řekl, že jako ke všemu jinému se i k tomuto musí přistupovat se selským rozumem. Sami zemědělci svoje pole a pozemky znají, vědí, které jsou náchylné z hlediska eroze a kde by doporučovaná opatření mohla být. Vědí, že svažitou půdu musí zpracovávat po vrstevnici a pěstovat na nich plodiny, které rychle zakryjí prostor mezi řádky a jednotlivými rostlinami. Je potřeba rozmyslet skladbu plodin. A znovu opakuji – oni nejvíc stojí o zdravou půdu.

Zemědělské stroje pozorujete dlouhou dobu, sledujete nějaký trend? Mám na mysli odlehčování nebo jakýkoliv „přátelštější“ přístup k půdě.
Trend je jasný - zvětšující se šíře záběru. Musí se pak méně otáčet a na poli je tak méně přejezdů, které mohou půdu poškozovat. Jenže pokud chceme větší pracovní záběr, musíme použít silnější a tedy i těžší traktor. Pak ale záleží na pneumatikách případně jiném typu podvozku. Vše se dá řešit, ale musí se přemýšlet. Nesmíme nikdy dopustit, aby se z půdy stal jen držák na kořeny, ale aby i nadále půda zůstala živým organizmem, který bude symbioticky koexistovat s lidským druhem.

Podle mnoha informací se středoškoláci ani vysokoškoláci do oboru nehrnou. Měl byste pro ně nějaký vzkaz, proč to změnit?
Zemědělství má před sebou velkou budoucnost, protože jde o jediný obor, který dovede produkovat potraviny. Nemyslím, že v nejbližší době by ve velkém měřítku šly potraviny vytvářet uměle. A lidská populace stále roste a je potřeba ji nasytit.

Je zemědělství moderní? Přece jen mezi lidmi stále koluje, že „nevoní“.
Jednoznačně je to obor, kde začínají vládnout moderní technologie. Stejně jako v průmyslu rezonuje pojem Průmysl 4.0, tak i v zemědělství začíná převažovat robotizace i automatizace a nazýváme to Zemědělství 4.0. Traktory jsou řízeny navigací, jejich řidič je dnes spíše operátor a vybavení strojů je mnohdy na vyšší úrovni než ta nejlepší auta.

Autor:
  • Nejčtenější

V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel

1. května 2024

V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...

Chtěl ho Baník, říkají místní o chlapci, jehož zabila branka. Stav hřiště je štve

2. května 2024  15:02

Premium Z tragédie se vzpamatovávají lidé z břeclavského sídliště Na Valtické. Ve středu večer tam spadla...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rivalové z finále v jedné šatně: Do neděle bychom se zabili, hlásil Sedlák

1. května 2024  15:24

Ještě v neděli by si během finále extraligy nejraději vyškrábali oči, do prodloužení sedmého zápasu...

POHLED: Zábranský a fotbal? Projekt, kde pasti číhají na každém kroku

1. května 2024

Premium Bezmála týden uplynul od překvapivého vstupu hokejového bosse Libora Zábranského do fotbalového...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na vraha mladé služky by možná nikdy nepřišli. Prozradil ho karban

28. dubna 2024

Premium Hospodské hraní karet na počátku 20. století nesloužilo pouze k zábavě. „Tehdy žilo v Brně – a...

Kvůli vlastnímu tetování vyhledala tatérka čarodějku z kmene lovců lebek

4. května 2024  11:28

Nágové, jedni z nejobávanějších lovců lebek, svým nepřátelům sekali hlavy jako vítězné trofeje....

V Brně začala výstavba prémiových bytů, jeden vyjde v průměru na 16 milionů

3. května 2024  17:56

Jako o prázdninách, které trvají 365 dnů v roce, si mají v budoucnu připadat rezidenti žijící v...

Bohatá, úspěšná, ale sama, říká o Coco Chanel choreograf. Připravil o ní balet

3. května 2024  14:47

Přes deset let vede balet Národního divadla Brno (NdB) slovenský choreograf a bývalý špičkový...

Rok od tragického požáru v Brně: osm obětí připomíná pietní místo u stromu

3. května 2024  12:08

Drobné bílé kamínky, srdíčka, květiny i vzkazy se hromadí u stromu v brněnské Plotní ulici. Ještě...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...