„Lidé se mylně domnívají, že to souvisí s opravami hráze. Ale při té se se snížením hladiny nepočítalo,“ říká starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).
Vranovská nádrž, která zásobuje pitnou vodou přes sto tisíc lidí na Znojemsku a v západní části Brněnska, vysychá. Už na podzim museli vodohospodáři prosit u Rakušanů, aby z ní mohli do pohraniční řeky Dyje odpouštět méně vody. Tak aby jí v nádrži zůstalo co nejvíc. Doufali, že po zimě se situace zlepší.
Jenže nezlepšila. A do Rakouska míří další žádost. „S ohledem na špatnou hydrologickou situaci během zimního období a nízkou úroveň hladiny v nádrži jsme zažádali příslušný vodoprávní úřad o prodloužení této mimořádné manipulace a svou žádost znovu předložili rakouským partnerům k projednání,“ potvrdil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
K tomu, že do Rakouska musí Dyjí dotéct určité množství vody, zavazuje Česko mezinárodní dohoda. Jenže dodržet ji, je v posledních suchých letech nadlidské úsilí.
Současná hladina je na kótě 344,05 metru nad mořem. Do ideálního stavu, tedy naplnění nádrže po maximální zásobní hladinu, zbývá bezmála čtyři a půl metru, i když se to vodohospodáři snaží zlepšovat. Jenže vody přitéká málo. „Aktuálně se nám daří plnit vodní dílo rychlostí okolo tří centimetrů za den,“ uvedl Chmelař.
Situace je hodně dramatická, upozorňuje starosta
Na Vranově je situace nejkritičtější za poslední čtyři roky. Během letošní zimy zaznamenala vůbec nejnižší stav hladiny. Podepsaly se na tom především nízké zásoby vody ve sněhu a nízké úhrny srážek. Ale i to, že během extrémně suchého loňského roku museli vodohospodáři hodně vody odpustit do Dyje. Jednak kvůli dobrému ekologickému stavu toku a také pro zajištění zemědělských závlah.
„Při srovnání předchozích let byla hladina na vodním díle Vranov na začátku dubna o tři až čtyři metry výše, tedy v nádrži bylo o zhruba 25 milionů kubíků vody více,“ vypočítal Chmelař.
S obavami sledují hladinu na přehradě i starostové okolních obcí. Nádrž je totiž zdrojem vody pro skupinové vodovody Vranov, Moravské Budějovice, Dukovany a Znojmo. Ty zásobují na sto tisíc obyvatel. „Opravdu jsou obavy, co bude dál. Pokud se přehrada nenaplnila přes zimu, což se většinou stalo, tak to je hodně dramatické,“ říká vranovský starosta Vedral.
Doufá, že příroda se umoudří a nenadělí jihu Moravy další suché roky. „Kdyby nastal v nádrži nějaký podstav, a to nechci malovat čerta na zeď, znamenalo by to velký problém hlavně dál od nádrže směrem na Dukovany a Třebíč,“ poznamenal.
Podle šéfa Povodí Moravy Václava Garguláka mají vodní nádrže v boji proti suchu nezastupitelnou roli.
„Ve Zlínském kraji už jsou obce, kam se v létě vozí voda v cisternách a lidé si pro ni chodí s bandaskou. Jako jeden šik tam všichni starostové podporují výstavbu vodního díla v katastru. Vědí, co je to nemít vodu,“ poznamenal před pár dny na půdě Senátu, kde se projednávala petice za ochranu vodního zdroje u Moravského Písku proti těžbě štěrku.
