Hlavní ženskou postavu Katynky Kolářové, nespoutané vesnické dívky, tu totiž ztvárnila Simona Zmrzlá z Divadla Husa na provázku. A faráře Fidelia, jejího tajného ctitele, si zahrál hereččin divadelní kolega Jan Kolařík.
Dva ze tří hlavních herců v celovečerním filmu, o kterém se teď hodně mluví, jsou z Brna. Jak se to stalo?
Jan Kolařík: Producent Čestmír Kopecký mi zavolal asi před rokem a půl, že má zajímavou látku a postavu. Přiznám se, že knížku jsem neznal, ale když jsem si ji přečetl, moc se mi líbila, protože v každé figuře je nějaké tajemství. Navíc, v poslední době točím samé darebáky, role faráře ve 30. letech 19. století byla příjemná změna. A také mám strašně rád Ondřeje Havelku už od dob, kdy hrával s Melody Makers na plese Provázku. Líbí se mi věci, které dělá v muzice, a tak mě lákalo se s ním blíže seznámit. Ale je to tak, že jsem před deseti lety točil Bratry Karamazovy, které Čestmír Kopecký také produkoval, a tam jsme se seznámili. Takže to bude asi na základě této zkušenosti. A já mu za to moc děkuji.
Simona Zmrzlá: Volali mi z castingové agentury. Nevím, jak na mě přišli. V prvním kole bylo asi třicet hereček a ve druhém čtyři. Nakonec si vybrali mě a já jsem moc ráda, že se to povedlo a že v tom nebyly žádné známosti.
Pro Ondřeje Havelku je to z hlediska celovečerního filmu režisérský debut. Jaký byl?
Jan Kolařík: Příjemný, laskavý a nesmírně slušný. A to pořád a celé natáčení. I když byly okamžiky, kdy musel dát jasnou odpověď, jak má situace vypadat, nikdy ho neopouštěly noblesa a chlapecký úsměv, i když už mu je přes šedesát.
Simona Zmrzlá: Také jsem žasla, jak to dokázal. Ať už se dělo cokoli, zůstával klidný, a tím pádem jsme byli klidní i my. Přesně věděl, co se má stát ohledně mé role. Vždycky jsem se mohla zeptat a on mi vlídně odpověděl.
Ale nějaké vypjaté scény pro vás osobně tam určitě byly. Například scéna, kdy Katynka zabíjela kohouta při pohanském rituálu obětování.
Simona Zmrzlá: Ale nezabila jsem ho. Byl to střih. Já bych to nedokázala, jsem městské dítě.
Jan Kolařík: Pro mě byla asi nejšílenější scéna, když jsem musel v sutaně lítat po lese, abych vyběhal hříšnou touhu po Katynce. Zkoušeli jsme to tolikrát, že jsem měl úplně rozsekané krvavé nohy. A když jsem doběhl vyřízený k režijnímu stanovišti, Ondřej řekl: ‚Bylo to krásné a teď to zkus jako Usain Bolt.‘ Tak to jsem už byl naštvaný, ale vyplnil jsem mu to, protože když je k vám někdo tak slušný, nemůžete odmítnout.
S čím z vaší filmové postavy se můžete ztotožnit a co je pro vás nepřijatelné?
Simona Zmrzlá: Myslím, že Katynka je moderní žena, emancipovaná, hrdá, ví, co chce, a chce mít svoje práva. S tím se můžu ztotožnit, protože už jsem o téměř dvě stě let někde jinde. Asi bych si ale nebrala to, jak ona vzývá přírodu, protože jsem věřící. Umím to pochopit, ale věřím v něco jiného.
Jan Kolařík: Nikdy bych nechtěl dávat dohromady nějakou vzteklou vesnici, jak to dělá farář Fidelius. A kdybych po nějaké ženě toužil jako on, sundal bych farářský šat a farářování hodil za hlavu.
A co máte s farářem společné? Zvíře v člověku?
Jan Kolařík: To má každý z nás, i ten nejhodnější člověk. Herecky jsem prošel Dostojevského dramaty, která běsy přímo zkoumají. Je to dobré v tom, že když o nich víte, umíte je v sobě lépe potlačit.
A Katynka má v sobě nějaké běsy?
Simona Zmrzlá: Myslím, že určitě s tím pohanstvím, ale ne agresivní, i když je tam nějaká vášeň k hastrmanovi.
Je to příběh o hastrmanovi, takže se odehrává u vody a někdy i ve vodě. Co vy a voda?
Jan Kolařík: Pro mě je studená voda smrtelný hřích, takže jsem šťastný, že jsem tam nemusel. A upřímně jsem litoval Vláďu Polívku, když ho hastrman topil. Byl březen a šílená zima.
Simona Zmrzlá: Jednou jsem ve filmu spadla z lodičky. Bylo to v září, ale mohla jsem mít neopren. A pak jsme měli hodně scén v dešti, a když na vás čtyři hodiny nebo pět prší, také to není nic moc.
Jan Kolařík: Ale zase se na to hezky dívá. Bylo to jako miss mokré tričko.
Natáčelo se hlavně na Českolipsku pod kopcem Vlhošť. Autoři si jej vybrali, protože je mystický a krajina hraje v příběhu velkou roli. Jak působila na vás?
Simona Zmrzlá: Je krásná a netknutá. Nedaleko se odehrává i děj předlohy spisovatele Miloše Urbana. Vypadalo to tam jako v národním parku. Při březnovém natáčení jsme dokonce našli v řece velkou slávku, což svědčí o tom, že je tam čistá voda.
Jan Kolařík: Z jižní Moravy jsem zvyklý na mírné kopečky, a když jsme tam přišli, užasl jsem. Ty velké šutry, obrovské balvany. Fantastická, pohádková krajina, tam se to téma hodilo.
Jste hlavně „provázkoví“ herci. Co vás kromě premiéry Hastrmana čeká?
Simona Zmrzlá: Začneme zkoušet Ameriku od Franze Kafky. Premiéra ale bude na začátku příští sezony.
Jan Kolařík: Já točím seriál Rapl. Hraju gangstera z Jugoslávie a hned první den tam zabiju asi šest lidí.
Kdybyste měli lidi pozvat na Hastrmana, čím byste je nalákali?
Simona Zmrzlá: Pokud by to byli známí, tak tím, že v tom hraju já. Pokud by to bylo obecně, tak by měli jít proto, že je to netradiční film, i pro dobu, ve které se to odehrává, a i téma je neobvyklé – hastrman napůl člověk, napůl pohádková bytost.
Jan Kolařík: Na přírodu. Je to vzedmutí pýchy nad českou krajinou. A pak tam třeba budou, doufám, dobré herecké výkony.
