Od nehody, při níž kamion na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy srazil medvěda, letos uplyne už 22 let, v Mostech u Jablunkova ji však stále mají v živé paměti.
„Než medvěda odvezli, chodily se na něj dívat děti. Dnes je součástí expozice frýdecko-místeckého muzea,“ vzpomíná člen obecní rady Josef Szotkowski.
Je to zatím poslední podobná událost, která ale zároveň názorně ukazuje, jak člověk šelmám komplikuje pohyb krajinou.
Šlo tehdy o mladé zvíře vážící kolem 140 kilogramů, které se nejspíš toulalo krajinou ve snaze najít teritorium. Ze Slovenska došel medvěd zhruba do středu obce, ale tam už se ocitl v pasti, dál ho totiž nepustily ploty okolní zástavby. Řidič kamionu tehdy nahlásil, že přejel velkého psa.
„Problém je v tom, že celá Jablunkovská brázda je zastavěná domy, oplocenými zahradami, řekami s příkrými svahy, cestami či železničními náspy. Jsou tady jen dvě místa, kudy mohou zvířata projít,“ říká šéf regionálního pracoviště správy CHKO Beskydy František Jaskula.
Jenže jedno je silniční estakáda bez kousku lesa a druhé bývalý hraniční přechod. Kolem něj lesy jsou a zvířeti by stačilo přeběhnout přes cestu z jednoho lesa do druhého, v prostoru přechodu však nocují řidiči kamionů. Pohybují se tam, vaří, mluví, a tvoří tak těžko překonatelnou bariéru.
Medvědi, kteří se čas od času objeví v Beskydech, jsou součástí karpatské populace. Hlavní lokalita, v níž se jim daří rozmnožovat se, je slovenská Malá Fatra.
„Aby se odtud dostali až k nám, musí mít obrovskou kliku nebo být hodně zarputilí a jít skrz ploty,“ popisuje Jaskula.
Lidé v Mostech u Jablunkova stále čas od času narazí na stopy svědčící o tom, že tudy procházel medvěd, přímo v obci už se ale neobjevil žádný.
Tři velké šelmy
Velké beskydské šelmy jsou tři. Kromě medvěda, který je spíše výjimkou a trvale tady nežije, ještě rys a vlk. Jejich populace je malá, ale zato je prokázáno, že se ve zdejších lesích mohou rozmnožovat, a tedy i trvale žít.
Vlků jsou zde momentálně asi dvě smečky, rysů možná desítka dospělých, s koťaty tvoří odhadem patnáctičlennou skupinu. Jen málokteré se však dožije dospělosti.
Ačkoliv je rys z celoevropského pohledu ze zmíněné trojice ten nejohroženější, v Beskydech se drží nepřetržitě od 80. let. Jeho populace je ale tak malá, že stačí velmi málo k tomu, aby zase zmizela. V historii se to ostatně stalo už třikrát.
Zhruba co dva roky evidují ochránci nějaký úhyn na silnici, loni jednu z rysích samic zastřelil pytlák (viz též Rysici v Beskydech postřelil pytlák, pak uhynula na otravu organismu). Ten v regionu řádil i v roce 2009, kdy se v řece Ostravici našly ostatky medvěda staženého z kůže (viz též Pytlák zabil v Beskydech medvěda, vzal drápy, kůži i maso). Podobný nález pak byl také na slovenské straně. Původ zvířete či pachatel však zůstal neznámý.
Šelmy ale umí i překvapit. Před časem z Beskyd zmizelo rysí kotě, aby se objevilo v Moravském krasu. „Úplný Houdini. Nikdo nevíme, kudy mohlo projít, protože tam nevede zalesněná krajina,“ směje se Jaskula (viz též V Moravském krasu se zabydlel vzácný rys, prozradily jej trus i fotopast).
15. září 2015 |
