Do některých prasklin se skoro vejde pěst. Táhnou se po zdech a omítka kolem nich se drolí. Okna nejdou otevřít, protože rámy jsou prohnuté. Domy v hodonínské čtvrti Bažantnice se po setinkách milimetrů sunou k zemi.
Že je pod sídlištěm nestabilní půda, se dávno ví. Jenže za poslední dva roky se něco změnilo. Stížností obyvatel výrazně přibylo. A i zástupci bytového družstva Hodoňan, které se stará o více než čtyři tisíce bytů, potvrdili, že se problémy začaly objevovat i v domech, které už byly v minulosti stavebně zajišťované.
„Některé domy mají vážné poruchy. V posledních dvou letech se navíc objevily nové,“ potvrdil na zasedání hodonínského zastupitelstva starosta města Milan Lúčka (BEZPP). Někde je to drobná vada, jinde může hrozit i to, že dům časem bude neobyvatelný.
Na to, jak je situace vážná, teď má odpovědět geofyzikální průzkum celého území Bažantnice. Město na něj vyčlení milion korun. Má zjistit skutečný stav podloží v oblasti, kterou vede přírodní geofyzikální zlom.
„V této lokalitě se prováděl průzkum v omezené míře asi před deseti lety. Nový průzkum půjde do větší hloubky a zahrne celou lokalitu, tedy asi padesát hektarů,“ říká mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček.
Hrozí, že objekty spadnou, upozorňuje místní
Starý průzkum z roku 2007 zdaleka neodpověděl na otázky o celém území. Vrtů se dělalo jen pár, navíc pouze do šestimetrové hloubky. Přitom se předpokládá, že stabilní podloží je deset až dvanáct metrů pod povrchem.
„Jestliže chceme kvalitní rozbor tohoto území, musí se udělat velké množství vrtů, které budou výrazně hlubší a podrobnější. Abychom zjistili, kde je místo s nestabilními jíly, nelze vrtů udělat jen pár a nějakým způsobem to zprůměrovat,“ zdůvodňuje místostarosta Jiří Janda (ČSSD) milionovou cenu průzkumu, kterou někteří zastupitelé zpochybňovali. „Je třeba pomoci lidem. Bydlí nám tady třetina Hodonína,“ poznamenal Janda.
V Bažantnici žije zhruba pět tisíc obyvatel. Místní se domnívají, že za nestabilní podloží může změna vodních poměrů pod Hodonínem, ale možná i někdejší těžba lignitu. Důvod je však zřejmě mnohem prozaičtější a souvisí s přirozenou činností vídeňské pánve a s tím, že domy v Bažantnici se stavěly na jílovitém podloží.
Zhruba pět až deset metrů pod povrchem se jíly rozpadají na šupiny čočkovitého tvaru. Říká se jim tekuté písky. Neví se ale, v kterých místech přesně se to děje a ani kam až problematický geologický zlom zasahuje. Může vést přes oblast bývalých kasáren a směřovat až k sídlišti Větrná Hůrka.
„V případě, že průzkum prokáže, že je v oblasti více rizikových míst, má tato lokalita velký problém,“ míní František Ondruš, který bydlí v bytovce v Křičkově ulici.
Ta se jako jedna z mála před deseti lety dočkala zpevnění injektáží. Domů, ve kterých si lidé stěžují na problémy, tady ale stojí desítky. „Objekty, které na tomto podloží stojí, jsou opravdu nestabilní. A ukazuje se, že situace je čím dál horší. Hrozí, že tyto objekty spadnou,“ uvedl Ondruš, který byl zastupitelem města právě před deseti lety, kdy se problematická situace v Bažantnici řešila poprvé.
Panika není na místě, tvrdí zastupitelé
Tehdy město chtělo získat na zpevnění lokality 300 milionů korun z evropských fondů. Jenže neuspělo.
Starosta doufá, že nyní bude vše jinak. „V případě, že průzkum potvrdí, že celá oblast je ‚geohazardní‘, bude ji možné skrze Českou geologickou službu zařadit mezi území s geotechnickým rizikem. Pak budeme moci žádat stát o dotaci na statické zabezpečení poškozených domů,“ uvedl Lúčka.
Podle zastupitele Jana Navrátila (KSČM) je průzkum jen prvním krokem. „Chtěl bych varovat před katastrofickými vizemi, že v dohledné době se bude muset celá Bažantnice vystěhovat, protože se tyto informace šíří velmi intenzivně. A je to poznat i na ceně bytů v tamějších domech,“ podotkl.
„Není naším cílem vyvolávat jakoukoliv paniku, ale řešit problém. Průzkum považuji za nezbytný krok k tomu, aby tato nádherná část našeho města zůstala přinejmenším taková, jaká je. Je třeba k tomu přistoupit bez zbytečných průtahů,“ poznamenal Navrátil.
A že se město skutečně chce průtahům vyhnout, potvrzuje i to, že materiál o schválení milionové částky na geofyzikální průzkum šel rovnou do zastupitelstva. Předtím jej neprojednávaly žádné komise a ani rada města.
