Nakrmit, vyčistit a dodat podestýlku. Takovou denní rutinu ve vyškovském DinoParku neznají. Jejich „zvířátka“ se z místa nehnou klidně několik let.
Na místě vyškovské dinosauří zahrady přitom ještě před 15 lety byla skládka. „V tu se místní parčík změnil až po roce 1989, dřív tady býval venkovní amfiteátr a koupaliště, slavily se tu dožínky. Pak ale místo začalo chátrat,“ vypráví správce DinoParku Tibor Cúth.
Domov pro příšerky z druhohor tu mezi původními stromy vystavěli investoři z Plzně v roce 2006. Vyškov byl druhý v pořadí z celkem pěti českých parků, další najdou lidé i na Slovensku, v Rusku nebo ve Španělsku.
Ve stinném prostředí se do dneška usídlila asi padesátka ještěrů, někteří z nich jsou statičtí, ale většina se pohybuje a na kolemjdoucí řve. „Pokud v jejich blízkosti nikdo není, jsou v klidu. Ale pohybové čidlo, které mají u sebe, dinosaury rozpohybuje,“ vysvětluje Cúth.
Je to právě správce, který všechny dinosaury ráno „nastartuje“ zapnutím hlavního jističe. Společnou strojovnu nemají, ale u každého modelu se pod umělým kamenem schovává elektronika k ovládání tvora.
Řev se pak ozývá z „kamenných“ reproduktorů. Hlavně dravci nahánějí hrůzu. Větší jsou ale býložravci. Jejich modely váží až několik tun. „Základ tvoří kovová konstrukce. Stává se, že po několika letech je potřeba dinosaurům jejich kostru vyměnit nebo poupravit,“ prozrazuje správce.
Pravěkým tvorům občas provozovatelé dopřejí také barevný přeliv. „Jsou celoročně venku. Vlivem počasí a opadavých stromů se původní zbarvení ztrácí. Takže je přestříkáváme,“ vysvětluje Cúth. Náhradní díly nebo nové modely pak vyrábí továrna sídlící v Plzni, kterou prošla už tisícovka modelů.
Nejdříve za slepicemi, poté k pravěkým tvorům
Do DinoParku se přijde podívat ročně až 170 tisíc návštěvníků. Denní průměr se podle Cútha v hlavní sezoně pohybuje kolem tří tisícovek. Lidé ale za jedno vstupné uvidí hned tři různé druhy zábavy. Přímo v areálu dinosauří zahrady je i hvězdárna. A mezi pravěké dravce se nedostanou jinak než ze Zooparku v centru Vyškova.
DinoPark ve Vyškově v číslech
|
„Náš areál spojuje různé prohlídky. V zoo máme domácí nebo domestikovaná zvířata. Kromě největší kolekce druhů slepic na světě je tu i skot nebo velbloudi, kteří také žijí ve společnosti člověka,“ vyzdvihuje ředitel zoo Josef Kachlík s tím, že pro lidi jsou takto odlišné expozice zpestřením.
Aktuálně v zooparku staví hlubinnou vodní expozici, v níž lidé uvidí v částečně prosklených akváriích hlavně české šupináče. Otevřít by mohla už v srpnu nebo září.
Lidi vozí ze zoo za dinosaury speciální vlak. „Máme dvě soupravy, které se točí. Protože DinoExpres jezdí po běžné silnici, bylo potřeba vyjednat speciální povolení. Má pevně stanovenou trasu a jinam se s ním dojíždět nesmí,“ upřesňuje Cúth.
Projížďka přímo nad hlavami dinosaurů
V DinoParku se střídají dva správci, vypomáhají jim ještě tři brigádnice. Jedna příchozí uvádí do 4D kina, v němž se hýbe podlaha, druhá pouští cestující z nástupiště k vlaku a třetí obsluhuje atrakci nazvanou DinoBike.
Jedná se o speciální lanovku na vlastní pohon. Člověk sedí v závěsném křesle a šlapáním se posunuje po laně, které je roztažené vysoko nad hlavami dinosaurů. „V nejvyšším bodě je to až jedenáct metrů, člověk lehko dostane závrať,“ podotýká obsluha atrakce.
Občas se tak stává, že se člověk zalekne a nemůže pokračovat dál. V takových případech nasazují na druhý konec lana záchranné křeslo, na kterém správce dojede k nepojízdné buňce, zahákne ji a odveze na základnu. „Dětem se do řetězu zachytávají i tkaničky nebo jim dojdou síly,“ zdůvodňuje správce.
Nicméně z výšky jsou vidět nejen ještěři, ale i vzácné původní rostliny z druhohor. Kvůli výhledu a bezpečnosti provozovatelé prořezávají větve a sečou trávu. „Jestli s něčím není problém, tak s hlodavci. Asi se řevu bojí,“ usmívá se Cúth.
