Sochař si stěžuje na děti lezoucí po plastice, vyrostlo kolem ní hřiště

Surrealistický sochař a malíř Lubo Kristek si stěžuje, že po plastice, kterou věnoval Vranovu nad Dyjí, lezou děti. Původně stála osamocená, později kolem ní ale vzniklo dětské hřiště a ona se tak nechtěně stala herním prvkem. Kvůli tomu teď spolu „válčí“ právníci obou stran.

Podyjská glyptotéka, výtvarně-filosofická trasa se sochařskými zastaveními procházející třemi státy, patří mezi neznámější díla Lubo Kristka. Jedním z poutních míst je i Vranov nad Dyjí, kterému umělec daroval plastiku Dyje – Osud stromu.

Podle Kristka tady dvanáct let stála bez újmy, dokud ji v tomto roce neobklopilo dětské hřiště. Po vzácném uměleckém dílu ze 60. let šplhají děti a na soše se objevily odřeniny.

„Člověk se od opice liší úctou k umění. Anebo budeme lozit zase po stromech? Jestli ještě vůbec nějaké budou,“ komentoval to sám Kristek.

Podle starosty městyse ale sochu nikdo neponičil.

„Není tam jediný oděrek od lidí, socha není poškozená fyzicky, pouze stářím a povětrnostními vlivy. Lze na ní vidět odpadlé tmely, barvu, odchlíplý plech, praskliny, díry po červotoči a tak dále. Ve spodní části je totálně prohnilá, pan Kristek to nekvalitně spravoval tmely a barvou, což se mu moc nepovedlo,“ míní Lubomír Vedra.

Městys degradoval významnou plastiku, tvrdí právník Kristka

Faktem, že umělecké dílo stojí mezi herními prvky, je podle Kristkova právníka rozbito umělecké a duchovní poslání celého glyptotéky.

„O tomto záměru nebyl autor předem nijak informován. Městys hrubým způsobem vstoupil do autorských práv Lubo Kristka, když v první řadě ‚rozbil‘ nedotknutelnost díla a druhak degradoval významnou plastiku na pouhopouhý herní prvek. Došlo tak k jasné dehonestaci uměleckého díla a zanedbání jakékoli prevenční povinnosti,“ podotkl advokát František Vyskočil.

Kristek si také pozval certifikovaného revizního technika na dětská hřiště, který měl konstatovat nevhodnost umístění herních prvků kolem plastiky.

Umělec se obává, že do odřenin půjde vlhkost, dřevo bude hnít, v zimě to urychlí mráz a za krátkou dobu socha už nebude.

Navrhuje, aby městys přesunul herní prvky na jiný pozemek. A v případě rychlé dohody je ochoten zajistit odborné restaurování poškozené plastiky ze svých zdrojů a nepožadovat kompenzaci od obce (výši škody redakce zná, Kristek ji ale nechce medializovat – pozn. redakce).

Podle městyse je naopak na vině autor sám

Vranov ale Kristkovy nároky odmítl. Poškození je podle něj výsledkem nevhodného umístění sochy v přírodě. Radnice se ve smlouvě o zápůjčce jen zavázala, že bude sochu v zimě zakrývat.

Fakta o soše

Socha Dyje – Osud stromu byla vytvořena v roce 1968, letos tak slaví padesát let. Součástí podyjské glyptotéky se stala před dvanácti lety. Podle historičky umění Barbory Půtové z Univerzity Karlovy jde v evropském kontextu o jedinečný projekt.

„Nebyl to tedy městys, kdo neprojevil o ochranu díla náležitou péči. Svou nedbalost při uzavření smlouvy chce Lubo Kristek nyní zhojit na úkor dětí a jejich hřiště. Socha byla od počátku jejího umístění ve Vranově totálně shnilá. Proto ji Lubo Kristek průběžně tmelil, barvil a opravoval,“ tvrdí advokát městyse Radek Ondruš.

Starosta Vranova proto nevidí důvod přesouvat herní prvky na jiný pozemek.

„V polovině roku 2021 smlouva vyprší a pan Kristek stejně odveze sochu na jiné místo. Nic mu nebrání, aby sochu odvezl již nyní na místo, které by mu vyhovovalo. Je to jen otázka dohody,“ podotýká Vedra.

Kristek sám ale odstranit sochu nechce kvůli konceptu glyptotéky.

„Vranovské zastavení s Kristkovou plastikou je navíc uvedeno v mapách, webových průvodcích, knihách a dalších materiálech v několika jazycích a na mosazných tabulkách i informačních tabulích na všech zastaveních glyptotéky,“ vysvětluje Kristkův advokát Vyskočil.