Na požadavek města ji vypracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
„Nejvážnější problém je klesající kapacita praktických lékařů. Jejich průměrný věk je přitom skoro 60 let,“ řekl ředitel ústavu Ladislav Dušek s tím, že absolventi medicíny míří spíše na specializované kliniky.
Podle něj by se tak mohla dostupnost primární péče v budoucnu výrazně omezit. „Na jednu ordinaci praktického lékaře pro dospělé připadá asi 1 500 lidí. Některá z dat jsou alarmující, ale spíše se jedná o nabíhající trendy, je stále čas přijmout opatření, která situaci zvrátí,“ poznamenal Dušek.
Analýza navíc ukazuje, že praktici se stahují z okrajových městských částí do středu města. „Třeba pro rodiny s dětmi nebo seniory je to nekomfortní. I specialisté jsou spíše v centru, ale u těch není potřeba mít rozeseté kliniky po celém městě,“ prohlásil Dušek.
Vedení Brna slibuje, že se na situaci zaměří. „Nemůžeme si lhát do kapsy a tvářit se, že je vše v pořádku. Díky analýze přesně víme, kde máme v Brně problém, a budeme ho řešit. Nabízejí se různé benefity pro mladé lékaře, jako třeba zvýhodněné bydlení,“ naznačil staronový náměstek primátora pro zdravotnictví Petr Hladík (KDU-ČSL).
Řízení zdravotnictví selhalo, říká děkan lékařské fakulty
Do Brna, jež je podle analýzy nadprůměrně vybavené speciální lékařskou technikou a pokrývá ho velmi hustá síť zdravotnických zařízení, se sjíždí nemocní nejen z celého kraje.
„Město je extrémně zatížené. Z Vysočiny sem jezdí až sedm procent pacientů, ale jsou tu i lidé ze Zlínského, Olomouckého a v menší míře i z Moravskoslezského kraje. Brněnské zdravotnictví tedy není jen pro Brňany,“ upozornil Dušek.
Pacienti do města míří za vyhlášenou péčí, některé regiony k Brnu náleží podle přirozených spádových oblastí. Třeba v Jihlavě totiž chybí neurochirurgie. Jenže financování nemocnic se odvíjí od obyvatel kraje a města. „Kdyby šly peníze za pacientem, tak po finanční stránce nemají brněnské nemocnice problémy,“ prohlásil Hladík.
Podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martina Bareše výsledky analýzy ukazují na chyby v dozoru nad rozptýlením a rozdělením specialistů.
„To nenormální rozdělení počtu ambulantních specialistů znamená absolutní selhání dozoru pojišťoven, České lékařské komory i státu v řízení zdravotnictví. Lékaři jsou v nemocnicích tak zahlcení, že si radši otevřou vlastní specializovanou ambulanci,“ uvedl Bareš.