„Člověk může na následky zranění i vykrvácet, a to už nemluvím o tom, že může jít o dítě. Stačí, když se zaklíněnou nohou v železech začne škubat a nedostane se včas do nemocnice,“ varuje právník a myslivec Jan Paroulek.
Případem se začali zabývat jihomoravští policisté.
Každý, kdo takzvanou čelisťovou past nastraží, musí počítat s postihem. „Záleží na tom, zda někomu způsobí zranění. Pokud ano, může provinilec skončit i ve vězení,“ varuje Paroulek.
„U takových pastí je nejdůležitější, v jakém stavu je pružina. Ta rozhoduje o intenzitě, jakou se past zavře,“ upřesňuje advokát.
Starostu Veverské Bítýšky Josefa Mifka (nez.) informace o pasti překvapila. „To je pro mě novinka. Nikdo z občanů mi nic nehlásil. Určitě se tam půjdu projít a dám vědět správci toku, aby situaci řešil,“ prohlásil.
Na březích řeky Svratky začnou v nejbližších dnech pracovat lidé z Povodí Moravy. „Zvlášť v tomto počasí, kdy na některých místech leží sníh, je taková past velmi nebezpečná. Vedoucí provozu vydá pokyn, aby byli pracovníci na březích řeky velmi obezřetní a nepřišli k úrazu,“ reagoval mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař s tím, že o případu nevěděli a zváží další opatření.
Železné pasti už vymizely
Podle policistů je to ojedinělý případ. „Nikdo nám nález nehlásil a určitě se jím budeme zabývat. Lov do želez není běžný. V posledních několika letech jsme na jižní Moravě nešetřili pytláctví s použitím želez, pytláci zvířata spíše střílí,“ uvedl policejní mluvčí David Chaloupka.
Žena, která past našla, se vyděsila. „Ještěže jsme na ni nešlápli. Měla jsem strach jít dál. Past má v průměru asi třicet centimetrů, raději jsme ji nezkoušeli scvaknout,“ uvedla pro MF DNES.
Vyděšení jsou i další místní lidé. „Je to velký problém. Chodíme do té oblasti, kde se našla past, se psem, a dost často s sebou beru i syna. Navíc v létě sem jezdí hodně dětí na tábory,“ pohoršila se žena, která chodí ke břehu Svratky pravidelně venčit psa.
A nastražená past překvapila i odborníky. „Železa samozřejmě představují zakázaný způsob lovu chráněného bobra. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že takovou nástrahu jsem v terénu našel naposledy před patnácti lety,“ zdůraznil zoolog Roman Zajíček z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.
„To musí být blázen, kdo tam past dal. Bobři v okolí nějaké stromy ohlodali, ale nikdy jsme s nimi žádné problémy neměli,“ kroutí hlavou Josef Kavalec, ředitel firmy Baumat, která u řeky Svratky provozuje rekreační areál.
Bobři si razantně vymezují své území
Lov bobrů je povolený pouze v jižních Čechách. „Budováním nor by totiž bobři mohli narušit hráze rybníků a způsobit tak katastrofální škody,“ vysvětlil Zajíček.
Naopak na jižní Moravě jsou tři oblasti, kde je bobr striktně chráněný. Jedná se o nivu Dyje, soutok-Podluží a Strážnickou Moravu. „To jsou lokality, kde je jakákoliv činnost bobrů považovaná za normální. Stalo se, že i tady poškodili vysazené duby, když se dostali do oplocení. Zamezovat škodám je těžké, protože dokážou oplocení podhrabat,“ vysvětlil Zajíček.
Bobrů i míst, kde žijí, přibývá. „Na jižní Moravě obsadili všechny vhodné biotopy a už se přesouvají i tam, kde by se jim normálně nedařilo. Jsou teritoriální a velmi razantně si vymezují své území,“ popsal zoolog.
„Když se mláďata dostanou ve dvou letech z rodiny pryč, putují krajinou, kde nacházejí jen obsazené okrsky a musí putovat dále. Tak se stane, že bobři dorazí i do Brna na Svratku nebo Svitavu,“ doplňuje Zajíček, který připomněl, že jeden bobr při hledání nových neobsazených míst před časem dokonce zablokoval dopravu v brněnském Husovickém tunelu.
U Svratky mezi Veverskou Bítýškou a Herolticemi někdo nastražil past na bobry.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
