„Plodících vinohradů je u nás asi 455 hektarů, což představuje jen dvě a půl procenta všech vinic. Na Slovensku je to ještě méně. Je tedy vysoce pravděpodobné, že poctiví vinaři půjdou prestižnější cestou a z hroznů udělají přívlastkové víno, které bude mít vyšší cenu. A téměř s jistotou se dá říct, že bude v láhvi. Nedokážu si představit, proč by to dělali vinaři jinak,“ vysvětluje ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Martin Klanica.
Pálava je odrůda aromatická a sladká, hodí se ke kořeněným jídlům nebo sýrům. Její moštový charakter podvodníci zneužívají a u falšovaných vín často nahrazují. Podle šéfa inspekce jde často o případy ze zahraničí. Za pálavu tak někteří prodejci vydávají třeba muškát nebo i chardonnay.
„Když lidé uvidí levnou nebo sudovou pálavu, není to hned znamení, že je falšovaná. Ale měli by zpozornět,“ doporučuje Klanica.
Falšovaných vín ubylo
Kromě dlouhodobého problému s odrůdou Pálava však obecně falšovaného vína na českém trhu ubývá.
Po více než roce, kdy funguje novelizovaný vinařský zákon, si SZPI vyhodnotila data ze statistik nevyhovujících vín. Zatímco v roce 2016 z testovaných vín nevyhovovalo 39 procent šarží, v roce 2017 jejich počet klesl na 18 procent. Loni nevyhovovala zhruba čtvrtina testovaných vzorků.
„Ve statistikách jsou uváděny všechny nedostatky. Některé jsou opravdu drobné, nikoli škodlivé. Neměly by se vyskytovat, ovšem spotřebitelům výrazně neublíží. Horší je to s přidáváním vody do vína nebo nepřesně uváděnou hodnotou alkoholu,“ sděluje Klanica.
Sám je s účinky zákona spokojený, stejně jako ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD). „Dříve jsme neměli nastavený žádný vymáhací systém. Nyní máme záruku pro spotřebitele, dodavatele i poctivé vinaře,“ hodnotí Toman. Právě ministerstvo zemědělství vznik novely iniciovalo.
Novela má dvě části. První, která je účinná od dubna 2017, ukládá výrobcům a prodejcům vína povinnost oznamovat a uskladňovat víno. „Prodejce musí do dvanácti hodin od přivezení nebaleného vína ze zahraničí nahlásit, že je v Česku. Po dalších deset dní ho u sebe musí skladovat. V té době může přijít inspekce na kontrolu a odebrat vzorky,“ popsal ředitel.
Vinoték je čím dál víc
Druhá část novely, která je účinná od začátku loňského roku, upravuje režim prodeje sudového vína.
„Víno dostává v podstatě rodný list. Spotřebitel, ale i ten, který víno odkupuje pro domácí prodej, si z etikety přečte všechno. Od názvu odrůdy, přes zemi původu a původní vinice, až po procenta alkoholu,“ vysvětluje Klanica s tím, že nyní je pro inspektory mnohem jednodušší vypátrat, kdo se dopustil chyby.
„Dříve nastávaly tahanice, nebylo jednoznačně prokazatelné, u koho nastala chyba. Teď jde problém buď za výrobcem, tedy vinařem, anebo za dovozcem,“ vyzdvihuje ředitel.
Podle něj se také nenaplnily obavy, že vinotéky budou ve velkém zavírat. Z dat, která SZPI zveřejnila, vyplývá, že počet registrovaných vinoték se naopak zvýšil. Nyní inspekce eviduje 6 123 vinoték, v roce 2017 to bylo asi o 400 podniků méně. V roce před novelou vinařského zákona věděla inspekce o 5 149 vinotékách.
„Obchodníci se na změny připravili. Měli jsme v provozu i infolinku, na které jsme podrobně vysvětlovali veškeré dotazy. Myslím, že i to pomohlo,“ míní Klanica.
Pravomocně udělené pokuty loni činily 18,1 milionu korun, což je proti roku 2017 nárůst o více než šest milionů. V předchozích třech letech se pohybovaly kolem 20 milionů. Loňský růst souvisí podle Klanici s vymahatelností parametrů vína.
