Máte volné odpoledne a jdete se projít třeba po botanické zahradě Mendelovy univerzity. Užíváte si klidu a relativního ticha. Pak ale vyjdete ven na ulici a do uší vás uhodí hluk o síle 75 decibelů vycházející z rušné silnice.
Pro srovnání – u hladiny jen o deset decibelů vyšší už jsou zaměstnanci podle zákona povinni používat při práci chrániče sluchu.
V takovém „randálu“ přitom žije velká část Brňanů. A kupodivu nejen ve dne. Podle aktuálních hlukových map vydávaných ministerstvem zdravotnictví, které obsahují data z roku 2017, se v noci pořádně nevyspí devět z deseti obyvatel právě proto, že jsou vystaveni nadměrnému hluku. Ty všechny ruší zvuk, jako by si celou noc v jejich ložnicích někdo šeptem povídal.
Na řadě míst brněnské aglomerace, jež zahrnuje i blízké okolní obce a města, lidé dokonce trpí hlukem, který je až nad hranicí norem. Mapování prokázalo celodenní obtěžování výrazným hlukem u 14 927 lidí a silné rušení spánku dokonce u 22 453 obyvatel.
Nejvíc rámusu nadělá silniční a tramvajová doprava
Mezní hodnota pro ukazatele hlukového mapování je přitom stanovena na 60 decibelů v noci, což je pro příklad zvuk pračky, a 70 decibelů ve dne – tak zní třeba potlesk v sále či hlučný hostinec.
Brňané ohrožení hlukem
|
Hygienici jsou ale mnohem přísnější. Podle jejich norem hluk před okny domů nemá přesáhnout během dne v průměru 55 a v noci 40 decibelů. A to mezi postižené rušným prostředím řadí v Brně další stovky tisíc lidí.
Dlouhodobé vystavení hluku nad 55 decibelů může podle Světové zdravotnické organizace nastartovat vznik řady onemocnění. Hluk nad 65 decibelů již prokazatelně poškozuje zdraví.
„Míra ovlivnění zdraví hlukem je však velmi individuální. Záleží na věku člověka, typu zdrojů hluku, míře zátěže a dalších faktorech,“ upozornila Ivana Fajkošová z Krajské hygienické stanice v Brně.
Stejně jako v ostatních sledovaných aglomeracích je i zde nejvýznamnějším zdrojem hluku silniční a tramvajová doprava. Ta se na prokázaném obtěžování podílí z více než 95 procent. Problematické je logicky hlavně okolí výpadovek, a to takřka ve všech směrech od Brna.
Aktuálně to řeší třeba na radnici Brna-jih v souvislosti s plánovaným rozšířením dálnice D2. „Podmínkou našeho stavebního úřadu bylo, že chceme protihluková opatření jak u rozšiřované D2, tak u křížení D1,“ uvedl radní Lukáš Boula (ODS) s tím, že v okolí obou silnic bydlí spousta lidí, které hluk bezprostředně obtěžuje.
Situaci zlepšují protihlukové stěny
Podle Fajkošové se hluková mapa stala zásadním podkladem pro práci investorů, projektantů, ale i laické veřejnosti – třeba při rozhodování, kde pořídit nemovitost.
„Podle barev v mapě a jednotlivých zadání si jednoznačně odvodí, která místa jsou problematická. Záleží vždycky na kumulaci zdrojů zvuku, místní zástavbě a dalších faktorech,“ upřesnila. To vše se zahrnuje do výpočtů, na jejichž základě se pak hluková mapa tvoří. Ty se pak prověřují kalibračním měřením na vytipovaných kritických místech.
Mapa se aktualizuje každých pět let. A také u Brna je vidět zřetelný vývoj. Nicméně ne všude negativní. „Samozřejmě rostou počty aut. Avšak nedá se říct, že tím automaticky dochází ke zvýšení hladiny hluku,“ upozornila Fajkošová.
Díky nově vznikajícím dopravním stavbám jsou naopak některá místa ve srovnání s předchozí mapou odhlučněna. A to jak díky protihlukovým stěnám, tak rekonstrukcím křižovatek, povrchů silnic nebo výměně tramvajových kolejí.
Podle mluvčí Brněnských komunikací Martiny Navrátilové jsou nejproblematičtější páteřní silnice v obytné zástavbě. „Řešením hlukové zátěže z dopravy je investice do protihlukových krytů. Měření potvrdila snížení hlukové zátěže v rozmezí dvou až čtyř decibelů,“ vypočítala.
Brněnské komunikace zároveň při rekonstrukci městských silnic začaly používat asfalt se zvýšeným protihlukovým efektem.
Dopravní podnik města Brna zase při opravách vsadil na odhlučněné konstrukce svršků tramvajových tratí, které snižují emise hluku až o pět decibelů. „Nechali jsme také vyměnit okna na domech v majetku města u nejvíce postižených ulic,“ podotkl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
