Kromě tradiční polární výpravy na ostrov Jamese Rosse vypravila letos Masarykova univerzita do Antarktidy ještě druhou expedici.
Ta měla kromě zkoumání mechů, hornin a permafrostu ještě jeden speciální úkol – uklidit a připravit na opravu základnu na Nelsonově ostrově.
Vědci z brněnské přírodovědecké fakulty uklízeli staré vybavení ze stanice i nepořádek z pobřeží. Celkem posbírali šest tun odpadu.
„Mořské proudy na pobřeží téměř každý den vyplaví nějaký nepořádek - plasty i polystyren, který do Antarktidy vůbec nesmí, bóje, rybářské sítě, kusy záchranných člunů i letité zbytky dřeva. Jelikož zde dřeviny přirozeně nerostou, je dřevo nepůvodní materiál a odpad,“ vyjmenoval vedoucí výpravy Pavel Kapler, který se do Antarktidy podíval už podeváté.
Jižní ledový oceán, který Antarktidu obklopuje, je podle vědců nejčistší na světě. „Odpad vyplavený na břeh je tak důkazem, že lidská činnost a znečištění způsobené člověkem ohrožuje celou planetu,“ podotkl Kapler. Vědci všechen odpad vytřídili a odeslali k likvidaci do Chile.
Bylo chladněji než obvykle
Stanice CzECO Nelson, kterou na konci 80. let minulého století založil cestovatel Jaroslav Pavlíček, už byla zastaralá a v posledních letech se nepoužívala.
Univerzita si ji na 99 let pronajala od Českého antarktického nadačního fondu. Devítičlenná výprava ji měla připravit tak, aby ji v budoucnu bylo možné opravit a využívat pro vědecké expedice.
Nejpočetnější třináctičlenná česká výprava pak vyrazila tradičně na stanici J. G. Mendela, kterou univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse.
„Letošní jižní letní sezona byla chladnější, než je dlouhodobý průměr, což se projevilo i v mírném nárůstu hmoty místních ledovců. Zaznamenali jsme jen osm dní, které měly průměrnou denní teplotu vyšší než nula. Loni jich bylo přes dvacet,“ přiblížil letošní podmínky na ostrově Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Do Antarktidy vyrazili v lednu a vrátili se před několika dny.
Další vědci vyrazili spolu s Chilany na Ostrov krále Jiřího, s Američany do východní Antarktidy a s Turky na palubě lodi objeli několik ostrovů na západě kontinentu.
Nově letos zkoumali třeba i skupinu bakterií produkujících řadu látek, které by mohly sloužit jako alternativa k antibiotikům, nebo vystavovali lišejníky umělému oteplení.
Vědci testovali v extrémních podmínkách i oblečení
„Při experimentech na lišejnících jsme zkoumali jejich odezvu na vysychání a oteplení. Pomocí umělého oteplení v malých sklenících navozujeme předpokládané klima, které bude v Antarktidě za padesát až sto let. Překvapivě na oteplení reagují snížením rychlosti růstu, nikoliv zvýšením,“ prozradil první výsledky Miloš Barták, člen chilské výpravy.
Všechny dovezené vzorky budou vědci v laboratořích zkoumat ještě několik měsíců.
Podruhé v extrémních podmínkách testovali i oblečení – ponožky, boty, čepice – a také vyhřívaná prostěradla. Výrobky, které testem projdou, získají od univerzity ochrannou známku Testováno v Antarktidě.
