Slunečné počasí přilákalo do obce na Břeclavsku ještě více lidí než v minulých ročnících. Organizátoři osmého ročníku Slavností mandloní a vína odhadují počet návštěvníku na více než deset tisíc.
Letos poprvé se mohli lidé vydat do sadů několika různými trasami, které si pro ně pořadatelé připravili. Zaplatili drobné startovné, cestou ochutnali rybí nebo zvěřinové speciality a v cíli u rozhledny si vyzvedli odměnu.
„Oživení vycházkových tras bylo letošní největší novinkou. Zapojily se místní spolky, které se o trasy dlouhé čtyři, osm nebo šestnáct kilomentrů, staraly,“ uvedla Jana Hrádková z pořadatelského týmu. Návštěvníci v Hustopečích zavítali i do desítky otevřených sklepů ochutnat místní víno. Pro děti byly zase přichystané tvořivé dílny nebo herny.
Ve střední Evropě ojedinělé mandloně, kterým na svahu nad Hustopečemi daří díky písčité a suché půdě, vykvetly přesně v sobotu, tedy na den slavností. „Už několik let se nám nedařilo načasovat Slavnosti mandloní a vína tak, aby stromy nakvetly,“ podotkl místostarosta Hustopečí Bořivoj Švásta.
Rekord z připíjení mandlovicí
Slavnosti ovšem ve městě nejsou jen o kvetoucích stromech, ale i o produktech, které se z mandlí dají vyrobit. Na náměstí tak celý den voněly mandlové koláčky, cupcaky a jiné zákusky, lidé si ve velkém nakupovaly uzené oříšky nebo ochutnávali mandlové paštiky.
Ve čtyři hodiny odpoledne pak více než tisícovka přítomných na náměstí spojila síly a zapsala Hustopeče do knihy rekordů. „Žáci základní školy v únoru spočítali stromy v sadech, je jich tam přesně 1 132, takže si pojďme připít přesně tolika panáky mandlovice,“ vyzval přítomné Švásta.
Pod dohledem Luboše Rafaje z pelhřimovské agentury Dobrý den, která české rekordy dozoruje, si pak lidé hromadně na zdraví svoje i mandloňových stromů připili.
„Do pelhřimovského Muzea rekordů si jednoho panáka odvezu. Rekord padl, dosud si mandloňovicí tolik lidí jako v Hustopečích nepřipilo. Blahopřeji vám,“ ujistil přítomné návštěvníky Rafaj.
Informaci o počtu stromů v sadech využije i odbor životního prostředí, který sčítání zorganizoval. Počty mandloní totiž doposud nikdy takto podrobně evidovány nebyly. Odhadovaly se pouze podle leteckých snímků. „Nejvíce mandloní v Hustopečích rostlo v polovině šedesátých let. Bylo tu asi 50 tisíc zdravých mandloní na 185 hektarech,“ podotkl za odbor Petr Berka.
Zatímco sucho hustopečským mandloním nevadí, v minulosti sadaři museli potýkat s neukázněnými návštěvníky, kteří ze stromků lámali větve. Raději jim sami prořezané větvičky nechávali v kupkách na zemi. Letos ale kvůli květům stromy znovu neprořezávali.
