V okrese Brno-město připadlo na tisíc obyvatel 12,5 novorozenců. Celokrajsky se jižní Morava umístila po Praze na druhé příčce.
Je to pozitivní bilance, pochvaluje si brněnský sociolog Martin Kreidl. „Dobře odráží skutečnost, že se nám – nejen v našem kraji – v zásadě už delší čas dobře daří a lidé s potomstvem nejsou tak váhaví, jako by byli v horších ekonomických podmínkách. Nárůst je nejsilnější v okresech Brno-město a Brno-venkov, kde je i nejvíc cítit růst platů,“ míní.
Nárůst počtu žen v očekávání pozoruje například Hana Zakopalová, která v Brně provozuje ambulanci gynekologie a porodnictví. „Loni jsem měla asi o třicet těhotných pacientek více než v předchozích letech,“ potvrzuje.
Podle jejího názoru to souvisí hlavně s migrací obyvatel z venkova do měst. „V Brně také rodí hodně žen takzvaně nesektorových, podle bydliště by měly navštěvovat jiného lékaře a rodit v nejbližší porodnici, ale mají svobodnou volbu,“ poukazuje.
Školky v Brně už nyní bobtnají o desítky míst
Víc miminek znamená i to, že za pár let bude třeba víc míst ve školkách. Například Břeclav však žádná opatření nechystá.
„Počet narozených dětí je jen jedním z faktorů, počty dětí nastupujících do školek může ovlivnit například stěhování rodičů za prací. Situaci samozřejmě průběžně sledujeme, aby v případě potřeby bylo možné včas přijmout nějaká opatření,“ uvádí mluvčí tamní radnice Jiří Holobrádek.
Babyboom na jihu Moravy
Zdroj: Krajská správa ČSÚ v Brně |
Pro Brno to bude větší oříšek. Ještě na přelomu druhého tisíciletí navštěvovalo brněnské mateřské školy přes osm tisíc dětí, na počátku tohoto školního roku to bylo už 11,6 tisíce dětí. Přijaty byly po zápisech všechny od čtyř do šesti let, až během září i většina tříletých.
Situaci proto monitorují a plánují další rozšiřování kapacit školek. V nejbližší době například otevře Mateřská škola Sýpka pro 75 dětí.
„Dále připravujeme výstavbu mateřské školy v Soběšicích a Bohunicích, je plánována výstavba v rozvojové lokalitě Černovice, Bosonohy v oblasti areálu bývalé Zbrojovky, v Kníničkách, případně i dalších rozvojových lokalitách města,“ jmenuje náměstek primátorky pro školství Petr Hladík (KDU-ČSL).
Vedoucí Ústavu populačních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic obavy z nedostatku míst ve školkách mírní. Podle něj může být loňské zvýšení porodnosti jen nahodilý výkyv. „Navíc nevíme, jestli vyšší počet narozených dětí není způsoben tím, že se do Jihomoravského kraje prostě přistěhovalo více nových mladých lidí, kteří pak loni měli děti,“ míní.
Z demografického vývoje kraje ale vyplývá, že jižní Morava je, co se migračního přírůstku týče, mezi kraji až na dvanáctém místě.
Dívky se rodí víc spíš v období hladomoru
Mezi narozenými jihomoravskými dětmi zpravidla tradičně převažují chlapci. „Klučičím“ okresem se loni stalo Břeclavsko, kde chlapci tvoří hned 53 procent novorozeňat. Obecně jde spíš o náhodu než zákonitost.
„Poměr chlapců a dívek je v našich podmínkách v zásadě výsledkem nahodilých okolností. Poměr se výrazně mění jen ve velmi extrémních podmínkách, například při dlouhodobém hladomoru výrazně narůstá počet narozených dívek,“ vysvětluje sociolog Kreidl.
Neplatí přitom předpoklad, že lidé v okresech jsou více věřící, a tak častěji vstupují do manželství. Typickým příkladem je Znojmo, kde se přes polovinu dětí narodilo lidem žijícím „na hromádce“.
Loni znojemská matrikářka Jana Ryšavá zapsala 323 určení otcovství, ale jen 244 sňatků. Ve srovnání s předchozím rokem se rozdíl zvětšuje. „Vypadá to, že trend určování otcovství roste. Proč je to u nás ve Znojmě, tak to je otázka,“ krčí rameny matrikářka.
Podle Kreidla však počet mimomanželských dětí není ani tak otázkou vyznání jako historie. „V celém pohraničí je jejich podíl vyšší než ve vnitrozemí. Na statistické mapě je tak pořád vidět neblahý důsledek masivních přesunů obyvatelstva, jež narušily sociální řád,“ poukazuje.
Porodníci, které MF DNES oslovila, se shodují, že loňský babyboom není záležitostí jednoho roku. „Za první tři měsíce letošního roku máme skoro dvakrát tolik nových těhotných,“ vypočetl brněnský gynekolog a porodník Milan Anton.
