Sedmnáct lidí z celní správy a jeden civilní pracovník z hraničního přechodu Břeclav–Brodské kvůli ní nakonec stanuli před soudem. Podle obžaloby vybírali úplatky od balkánských řidičů.
Výdělečný „byznys“ fungoval jednoduše – od toho, kdo nechtěl na celnici čekat dlouhé hodiny a absolvovat prohlídku, si brali přibližně pět až deset eur, někdy i cigarety a alkohol. Vše trvalo několik měsíců až do dubna 2004.
Případ vyšel najevo poté, co si jeden z řidičů stěžoval na policii. Detektivové pak přechod několik měsíců sledovali.
Případem se tehdy nezabývala břeclavská policie, ale útvar pro odhalování organizovaného zločinu. K usvědčení celníků přispěla policistka v utajení, nasazená na celnici jako fiktivní zaměstnanec.
„Sto eur byl rohlík, a pokud si celník neodnášel ze služby alespoň jeden rohlík, nestála služba za moc,“ zaznělo tehdy u soudu, kde se přehrávala výpověď tajné agentky, jejíž hlas byl počítačově pozměněný.
„Páchanou činnost jsem vnímala svými smysly, popřípadě jsem pořizovala zvukový záznam. Na to jsem byla speciálně vycvičena,“ vypověděla.
Za dva měsíce se s přijímáním úplatků setkala hned v několika případech. Bankovky podle svědectví museli řidiči vkládat do pasů při odbavení.
Bývalí celníci se tehdy u Okresního soudu v Břeclavi hájili tím, že obvinění je vykonstruované. A že někdo měl zájem na tom, aby je skandál těsně před vstupem do Evropské unie vystrnadil z celnice bez odstupného a výsluh.
„Nebudeme si nic nalhávat. Tento případ se měl stát sotva dva týdny před vstupem republiky do Evropské unie. Jednoduše se nás potřebovali zbavit,“ tvrdil tehdy jeden z obžalovaných.
Soud rozdal podmíněné tresty
Opíral se o skutečnost, že pro celníky nebylo po otevření státních hranic uplatnění a přemítalo se, co s nimi bude dál. „Na jméně nesejde. Prostě udělali seznam osmnácti lidí,“ poznamenal potrestaný pracovník celní správy.
Za korupci a zneužití pravomoci veřejného činitele odešli od okresního soudu všichni s podmíněnými tresty a pokutami. Nejvyšší trest dostal celník, který si o úplatek otevřeně řekl.
A přestože se odvolali, Krajský soud v Brně pak potvrdil podmíněné tresty od jednoho do dvou let včetně pokut od deseti do patnácti tisíc korun. Pouze civilnímu zaměstnanci trest zkrátil.
Potrestání bývalých celníků tehdy podpořilo také Celní ředitelství v Brně. „Kdokoli pracuje ve státní správě, nemůže si absolutně dovolit vzít úplatek. Jsem pro tvrdé a exemplární tresty,“ prohlásil tehdejší mluvčí ředitelství Jaroslav Moravec.
„Pokud si úplatky bral tak vysoký počet celníků, je třeba přísně zakročit, aby lidé viděli, že korupce u nás procházet nebude,“ dodal.
„Chyba“ za 188 milionů korun
Případ má ještě jeden pikantní podtext. Zatímco policejní agentka hlídala celníky a monitorovala přijímání úplatků, v době jejího nasazení projela břeclavskou celnicí přinejmenším část ze čtyř stovek kamionů s nákladem pohonných hmot.
Stát v důsledku nevybrání předepsaných poplatků a daní přišel téměř o 188 milionů korun.
Vedoucí celnice, který měl zodpovědnost za chod zařízení a opatření proti daňovým únikům i úplatkářství, vyvázl bez trestního stíhání.
Škraloup si udělali celníci také v Hatích na Znojemsku. I tam protikorupční policie těsně před vstupem do Evropské unie přistihla celníka, který chtěl úplatek od řidiče nákladního auta. V Hatích přitom tento muž sloužil přes deset let.
