Tramvaje i auta a do toho mezi nimi kličkují před hlavním nádražím každý den tisíce lidí. Aby se doprava alespoň částečně zlepšila, chtěl bývalý náměstek pro dopravu za Žít Brno Matěj Hollan velkou část aut vyvést pryč. Jenže připravované zákazy odbočení vlevo, které měly přimět řidiče k tomu, aby jeli spíše po okolních ulicích Koliště a Úzká, nakonec nebudou.
Plán představený před dvěma roky ztroskotal s výměnou ve vedení Brna. „Řešili jsme to hned krátce po volbách. Šel od nás na magistrát dost hlasitý apel, ať to nedělají,“ prohlásil radní Brna-střed pro dopravu Jan Mandát (za ODS).
Ten je zároveň předsedou spolku Brno autem, který snahu zavést zákazové značky v původním termínu už od ledna minulého roku svými námitkami napadal, a tak i oddaloval.
Podle Mandáta bylo plánované zavedení problematické, protože by se člověk odtud s autem jednoduše nedostal, pokud by tam už zajel, například něco vyřídit na poštu nebo někoho vezl na nádraží.
Matěj Hollan ale hned při představení záměru argumentoval tím, že místní obsluhu nechce nikam vyhnat, ale cílí hlavně na ta auta, která kolem nádraží jen projíždějí. Takových je podle jím představených dat až 76 procent. Ve směru od Nových Sadů projede prostorem před nádražím na Křenovou 4 500 aut za den, opačným směrem z Benešovy ulice je to ještě o dalších 1 800 více.
Mandát si ovšem nemyslí, že většina tudy jen projíždí, ale skutečně jede něco vyřídit. „Netvrdím, že si tu lidé nezkracují cestu, ale ono to pomalým posunem mezi lidmi u nádraží vyjde možná časově stejně jako po Kolišti,“ míní radní Brna-střed.
Podle něj řešení ke zklidnění dopravy v takto důležitém uzlu prostě neexistuje. „Vím, že tam ta situace není ideální, chodce to ale nutí k větší obezřetnosti,“ doplnil Mandát a poukázal například na to, že auta jedoucí od nádraží na Benešovu kříží tramvajové koleje a prochází tudy i chodci.
Dělníci na konci roku 2017 lidem zábradlím zahradili zkratku na nástupiště:
