Z české krajiny mizí pod betonem každý den deset hektarů zeleně. Firma Liko-S si předsevzala, že při rozšiřování areálu ve Slavkově u Brna přírodě nic nevezme.
„Dokonce můžeme říct, že přivádíme další profit. Je tam dnes lépe, než když budova nestála,“ tvrdí Libor Musil, šéf firmy, která se primárně zabývá výrobou kancelářských příček či mobilních stěn.
Hala, v níž se od čtvrtka rozjede výroba, je celá navržená jako zelená. Rostliny jsou uvnitř budovy, na střeše, porostlá je i fasáda, díky čemuž dělníci ozelenili více plochy, než kolik zastavěli.
„Dneska už nikdo neohromí tím, kolik vybetonoval plochy a použil skla nebo oceli. V podnikání je potřeba k zisku připojit ochranu přírody, a my tímto ukazujeme cestu,“ říká Musil.
Objekt s názvem Liko-Vo je svého druhu první na světě. Existují sice stavby se zelenými střechami nebo fasádou – jednu už firma ve Slavkově má od roku 2015 – nová budova je ale vůbec první „živou“ halou, v níž je soustředěna průmyslová výroba.
V případě Slavkova se jedná o svařovnu, jejíž prostory se touto zelenou stavbou takřka zdvojnásobily. Investoři přitom většinou chtějí, aby haly byly postavené co nejrychleji a aby v nich mohli co nejdříve rozjet další výrobu.
„Průmysl a stavby nezastavíme, ale tak by mohly vypadat průmyslové areály budoucnosti,“ myslí si šéf slavkovské firmy. A doufá, že když ukázal, že je to možné, budou ho v tomto směru následovat i další podniky.
K této myšlence se přidává i autor návrhu svařovny, známý český architekt a rodák z Boskovic Zdeněk Fránek. „Všude ve světě se mění architektura a domy tímto směrem, ale v takovémto pojetí jsem to zatím nikde nezaznamenal,“ prohlašuje Fránek.
Nejenže je nová stavba zelená a navrací zabranou zeleň přírodě, ale zároveň také pozitivně ovlivňuje vzduch uvnitř haly i v okolí tím, že ocelové konstrukce a betonové plochy nejsou vyžhavené a nesálají teplo.
„Rozdíl v teplotě u zelené a standardní střechy je více než 50 stupňů Celsia,“ upozorňuje Rostislav Dvořák, jenž má ve slavkovské firmě na starosti právě zelené stavby.
Hala nepotřebuje kanalizaci, kvůli zákonu ji ale musí mít
Náklady na chlazení jsou tak šestkrát nižší než u srovnatelné haly postavené tradičním způsobem. Stavbu objektu ve Slavkově oficiálně zahájili loni na začátku října, do února trvaly přípravy, pak odstartovaly hlavní práce.
Ve stejné době v obřích sklenících v Brně začali pěstovat více než 1 200 košů s rostlinami. „Dohromady jsme jich zasadili 244 tisíc, v areálu pak kolem dalších 165 kusů stromů a keřů,“ vypočítává stavbyvedoucí Jakub Konečný.
Dokonce projekt hned na začátku museli předělat, aby jeden ze stávajících stromů nemuseli pokácet.
Velké množství zeleně si ale žádá i dostatečnou závlahu, aby budova plnila svůj účel se vším všudy. „Kdybychom to dotovali pitnou vodou z vodovodu, nedávalo by to smysl. Veškerou odpadní vodu z haly si proto čistíme kořenovými čistírnami na fasádě a střeše a znovu ji využijeme,“ přibližuje Dvořák.
Zelená hala v číslech
|
I kvůli tomu, že žádná voda z budovy neodchází do kanalizace, vyvstal problém, jak vše vyřešit s úřady. Zákon totiž vyžaduje, aby hala byla napojená na kanalizaci, bez toho není možná kolaudace.
„Proto jsme vymysleli, že tam nějakým způsobem napojení je, nicméně bude fungovat jen pro případ havárie,“ vysvětluje Musil.
Stavba unikátní haly stála 60 milionů korun, tedy asi dvojnásobnou cenu, než kdyby vznikla standardním způsobem.
„Návratnost nákladů musí jít na druhé místo,“ prohlašuje Musil, který přenáší své zelené nápady i mimo Česko, do Indie, kde má firma pobočku.
Na otázku, kdy se investice vrátí, odpovídá, že pokud vůbec, tak za desítky let. Není to však pro něj priorita.
„Důležité je, že šetříme zdraví lidí a přírodu,“ dodává šéf firmy, kterou buduje od raných 90. let. Tehdy navázal na rodinnou tradici z počátku 20. století a začal se zabývat výrobou interiérových příček. Dnes v podniku kromě něj samotného pracuje také jeho žena, syn i dcera se svým manželem. Řídí nyní společnost s ročním obratem zhruba 850 milionů korun a 250 zaměstnanci.
