Když před dvěma sty let začali Lichtensteinové budovat zámecký park, rybník měl zcela jinou podobu než dnes. Podepsal se na něm nejen čas, ale hlavně léta intenzivního chovu ryb.
„Rybník byl původně postaven jako okrasná nádrž. Nikdy nebyl projektován jako chovný. Tomu odpovídal i charakter břehů a ostrovů,“ vysvětluje správce zámeckého parku v Lednici Oto Bernad.
Za socialismu, ale také pár let po revoluci, se nicméně v rybníce ryby chovaly ve velkém množství. Ke kaprům, kteří léta podrývali břehy a ryli ve dně, se přidaly i vlivy počasí. Břehy podemlely rovněž vlny, odhalily kořeny stromů, a ty se začaly vylamovat. Vzaly pak s sebou i kus pobřežní linie.
„Některé z ostrovů, jak ukázal historicko-technický průzkum, se zmenšily o pět a více metrů. Původní tvar ostrovů a rybníka se výrazně změnil. A veškerá hmota, která se takto uvolnila z břehů, je dnes na dně rybníka. Místy je to až osmdesát centimetrů mocná vrstva nánosů bahna, kterou potřebujeme vrátit zpět na půdorys ostrovů,“ naznačuje Bernad.
Pomoci tomu má projekt, který připravuje biosférická rezervace Dolní Morava ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. Jeho cílem je vyčištění rybníka, zpevnění jeho břehů, obnova ostrovů a mělčin, jež jsou nejen důležitou součástí komponované krajiny Lednicko-valtického areálu, ale také národní přírodní rezervace.
Rybníku i ostrovům se má vrátit původní tvar, jejž dnes odborníci znají nejen z historických map, ale i z terénního průzkumu pobřežní linie. Rybník má znovu sloužit výhradně jako okrasná nádrž.
Současně mají být nastaveny podmínky příznivé pro přírodní rezervaci. Ostrovy budou opět osázeny vegetací, která zde dnes chybí, a to do budoucna umožní udržet ptačí kolonie, které jsou dnes v ohrožení.
Bude se víc dařit obojživelníkům, ptákům i hmyzu
Náklady na revitalizaci rybníka budou obrovské, odhadují se na více než padesát milionů korun. Konečná částka bude záviset na výsledcích soutěže.
„Je to nesmírně náročný projekt. Je potřeba nejen obnovit původní tvar ostrovů, ale také udělat taková opatření, aby se do budoucna jejich rozplavování neopakovalo. Budovat se budou bariéry ze dřeva a kamení, které vytvoří opevnění břehů,“ vysvětluje Jan Vybíral, ředitel biosférické rezervace Dolní Morava, která chce na obnovu rybníka získat prostředky z Operačního programu Životní prostředí.
Vybíral věří, že uspěje. „Účelem revitalizace zámeckého rybníka je z velké části i obnova přírodních poměrů,“ zdůrazňuje s tím, že součástí opevnění ostrovů budou pobřežní pásma, která budou přát vodní a mokřadní biodiverzitě.
Více by se mělo dařit obojživelníkům, ptákům i hmyzu. Nejde tak jen o obnovu kulturních, ale i přírodních hodnot rybníka.
Všechny podklady pro žádost o dotaci by měly být připravené do října. Dotace by mohla pokrýt až devadesát procent nákladů. Projektu je nakloněný i ministr životního prostředí Richard Brabec, což jednoznačně deklaroval při své červnové návštěvě Lednice. O získání dotace se přitom biosférická rezervace Dolní Morava pokouší už podruhé. Poprvé to nevyšlo kvůli vysokým nákladům na odbahnění.
Rybník je kvůli malé hloubce plný sinic
Pokud by tentokrát vše šlo dobře a žádost o dotaci by byla úspěšná, na samotné práce by mohlo dojít v září příštího roku. Stavební úpravy si vyžádají spuštění vody na části rybníka.
Na problém zámeckého rybníka poukazují odborníci řadu let. „Jestli se do dvou let nezačne se stabilizací břehů zámeckého rybníka, bude ohrožena samotná podstata parku,“ řekl Zdeněk Novák, státní tajemník ministerstva kultury, už v roce 2012, když se odborníci sešli na konferenci uspořádané ke dvoustému výročí založení parku.
Dnes, řadu let poté, je situace ještě horší. „Vnímám to tak, že není za pět minut dvanáct, ale dávno po dvanácté. Rybník už je v takovém stavu, že nemůže plnit dobře svoji funkci. Když se na něj půjdete podívat, uvidíte, že je zakalený, zelený. Je tam spousta sinic, což je dáno také malou hloubkou, v níž se voda přehřívá,“ míní Oto Bernad.
Kvůli vyvráceným stromům se změnila i podoba průhledů zámeckým parkem chráněných UNESCO. Zmenšující se ostrovy mají vliv na kolonie vzácných ptáků, například mimořádně vzácného kvakoše nočního.
