Do lavic tam od začátku týdne poprvé usedá čtyřicet školáků, od prvňáků po čtvrťáky. V budoucnu se škola rozroste na úplnou devítiletku a počet žáků nabude až na trojnásobek.
Založit novou školu napadlo ředitelku Ruth Konvalinkovou v době, kdy učila český jazyk na gymnáziu. Školu pak zaštítila Českobratrská církev evangelická.
„Pozorovala jsem, že děti mají obrovský problém pozorně číst text, interpretovat ho a porozumět mu. Opakovaně se mi prokázalo, že děti z církevního prostředí jsou v oblasti textové gramotnosti rozvinutější než většina ostatních,“ vysvětluje Konvalinková.
„Je to tím, že se dostávají pravidelně do kontaktu s psaným i mluveným slovem a výkladem textu. Chtěla jsem navázat na vzdělávací tradici naší církve, a proto jsem iniciovala založení školy, která není nábožensky zaměřená, ale je přístupná komukoli,“ popisuje Konvalinková.
Kromě výuky biblických příběhů bude škola pětkrát ročně organizovat bohoslužby.
Začátky školy nebyly podle ředitelky jednoduché. „Nejprve jsme museli rodiče informovat o tom, že škola vůbec vznikne, a pak je přesvědčit, že bude pro ně dobrou volbou,“ sdělila Konvalinková.
Učitelé propojí látku z různých předmětů
Budova školy potřebovala kompletní rekonstrukci. Ta se proti plánu protáhla až do konce léta. Malovat, stěhovat a umývat okna pomáhali nejen zaměstnanci školy, ale i rodiče nastupujících žáků. „Nabídli jsme se, že také přiložíme ruku k dílu,“ prozradila Zora Hrachovcová, maminka prvňáčka Jirky.
O škole se dozvěděla nejprve z letáčků, poté se o ni začala aktivně zajímat. „Líbí se mi, že se budou děti učit ve věkově smíšených třídách. Naučí se tak pokoře a pomáhat mladším,“ věří Hrachovcová.
Že svého syna do školy opravdu zapíše, se rozhodla po přípravném kurzu, který škola organizovala. „Zdejší učitelky přistupují k dětem úplně jinak. Není to jak ve státních školách, kde musí dohlížet na třicet dětí, které nezvládají,“ myslí si.
Škola je financována převážně z dotací, chybějící prostředky zajišťuje školné, které činí 1 500 korun měsíčně. Významného zdražení se podle ředitelky rodiče bát nemusejí. Filipce se přezdívá škola příběhem, protože právě pomocí nich se snaží při výuce získat pozornost dětí.
„Příběhem se předávají hodnoty. Pokud je v něm napětí a pointa, je to pro děti přitažlivé. Klademe důraz na rozvoj čtenářské gramotnosti i dovednosti psaní. Nejde nám jen o pravopis, chceme, aby se děti naučily formulovat myšlenky písemně,“ oznamuje Konvalinková.
Proto, aby děti chápaly učivo v souvislostech, škola pracuje s výukou v tematických celcích. „Učitelé se tak snaží propojovat učivo z různých předmětů. Pokud se třeba bude probírat voda, děti budou na toto téma číst, psát, dostávat projekty, ale i matematické úkoly,“ přibližuje ředitelka.
Děti budou mít i dílnu
Specifická je i výuka ve věkově smíšených třídách. Prvňáci budou pracovat s druháky, třeťáci se čtvrťáky. Na zhruba 24 dětí ve třídě budou dvě učitelky.
„Přístup vrstevnického učení má mnoho benefitů. Starší, kteří pomáhají mladším, si při vysvětlování látky učivo opakují, mladší zase lépe chápou od svých vrstevníků,“ sděluje ředitelka s tím, že na děti nechtějí přenést více zodpovědnosti, než unesou.
Jednou týdně se budou děti učit mimo školu, nejčastěji v přírodě. Filipka tím navazuje na hnutí lesních školek, které vyučování v přírodě prosazuje.
„Děti budeme učit v zahradách Střední zdravotnické školy Evangelické akademie v brněnské Líšni. V budoucnu pořídíme v prostorách zahrady přístřešek. Když bude škaredé počasí, vyrazíme s dětmi do divadel, kin i galerií,“ dodává Konvalinková.
Škola myslí i na pestrou nabídku volnočasových aktivit. Kromě sportovních, hudebních a výtvarných kroužků si děti vyzkoušejí programování robotů nebo dílnu s různými řemesly. „Děti tam budou vyrábět věci ze dřeva i keramiky. Časem pořídíme i šicí stroj,“ informuje ředitelka.
Dvakrát do týdne bude dílna otevřená rodičům, kteří si mohou společně s dětmi něco vyrobit.
