Štěrba také rozhodl o vzniku klinické rady, která stanoví priority nemocnice. Ředitel si totiž uvědomuje, že ekonomická situace není růžová a dluh zařízení, které ošetří přes milion pacientů ročně, dál roste. Zároveň ale nechce být tvrdým manažerem, který bez mrknutí oka začne rozdávat vyhazovy.
„Právě proto, že mám tak dlouhou praxi jako lékař a vím, co obnáší péče o pacienty a medicína celkově, tak podle toho budu ke každému rozhodnutí přistupovat,“ slibuje Štěrba, který zůstává i přednostou kliniky dětské onkologie. „Raději bych se vzdal místa ředitele než lékaře,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Kdy jste se rozhodl, že se přihlásíte do konkurzu? Už ve chvíli, kdy jste věděl, že rezignuje ředitel Roman Kraus?
Vůbec ne. Je to výsledek tlaku kolegů. Nakonec jsem kývl, protože jako ředitel mám možnost udělat něco pozitivního pro nemocnici. Situace rozhodně není růžová, protože jsme nejvýchodnější výspou západního zdravotnictví, ale musíme fungovat v socialistických podmínkách. Tedy poskytovat v podstatě nelimitovanou péči na úrovni západní Evropy, ale za finančních podmínek běžných na východě.
S příchodem nového ředitele se mezi zaměstnanci šíří informace o propouštění až několika stovek lidí. Přitom nemocnici chybí zdravotní sestry. A pětina z celkových přibližně 2 500 sester, která je v zaměstnaneckém poměru, je na mateřské dovolené nebo rizikovém těhotenství. Stále se také hledají lékaři. Jsou tedy zvěsti o plánovaném seškrtávání míst pravdivé?
Někteří lidé tvrdí, že v nemocnici je přezaměstnanost. V tuto chvíli to nevím, proto děláme rozsáhlý personální audit.
Ten se ale většinou dělá právě tehdy, když se hledají úvazky, které by šly seškrtat, a s cílem ušetřit na personálu. Jedním z důvodů, proč se zhoršuje ekonomika nemocnice, jsou právě stále narůstající platy zdravotních sester a lékařů. Loni jste dokonce skončili zhruba 200 milionů v minusu.
Teprve jsme na začátku auditu, kdy se snažíme racionálně rozdělit personál, který nyní máme, abychom lépe pokryli potřeby pacientů. Výsledky budou asi do dvou měsíců. Spekulovat proto nyní o jakýchkoli změnách je skutečně předčasné. Mohu ale prozradit, že budeme podporovat práce na částečný úvazek, což by mohlo vyhovovat právě lékařkám nebo zdravotním sestrám, které mají rodinu. Nechceme, aby nám kvalifikovaný personál odcházel pracovat do supermarketu za pokladnu, ale trávil čas s nemocnými.
Myslíte, že jste připravený dělat tvrdá manažerská rozhodnutí? Doteď jste přece jenom byl na plný úvazek lékařem, který se staral o nemocné děti, což vyžaduje jiný přístup než za stolem v kanceláři ředitele druhé největší nemocnice v Česku.
A lékařem dál zůstanu, jen budu v práci ještě déle. Ponechám si i částečný úvazek na dětské onkologii, kde budu stále přednostou, ale část kompetencí převezme primář. Právě proto, že mám třicetiletou praxi jako lékař a vím, co obnáší péče o pacienty a medicína celkově, tak budu ke každému rozhodnutí podle toho přistupovat. Nechci se stát manažerem, který třeba jen tak seškrtá personál, protože je zrovna potřeba ušetřit, a přitom o pacienty nebude řádně postaráno.
Jaké problémy z vašeho pohledu nemocnici nejvíce tíží?
Samozřejmě je jich několik. Zaprvé rozštěpení nemocnice, kdy část péče poskytujeme v Dětské nemocnici v centru města, pak máme část gynekologicko-porodnické kliniky zase v centru města na Obilním trhu a areál v Bohunicích. Samozřejmě i já budu usilovat o vybudování nové porodnice, abychom vytvořili zázemí odpovídající 21. století. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch minulý týden během návštěvy Brna říkal, že by stavba mohla začít už v příštím roce. Za sebe doufám, že se tak stane. Mezi další problémy určitě patří, že fakultní nemocnice je hlavně v odpoledních a nočních hodinách obrovským způsobem přetížená akutními stavy a stávající urgentní příjem nestačí. Částečně by pomohlo větší zapojení městských a krajských nemocnic do tohoto druhu péče.
K tomu se váže situace z března 2018, kdy všechny místní nemocnice odmítly přijmout večer pacienty ze sanitek. Jedna kroužila po městě dokonce pět hodin a nakonec museli záchranáři zamířit do zařízení v jiném kraji. V reakci na to jste začali používat počítačový program, kam nemocnice hlásí volná lůžka. Podle toho, jak ho kraj prezentoval, se krize tímto vyřešila. Je to opravdu tak jednoduché?
Určitě ne. Jezdí k nám i pacienti z Vysočiny a Zlínského kraje. Už více než šedesát procent operací, které provádíme, je akutních. Nemáme pak prostor na specializovanou péči pro pacienty, kterým jiná zařízení v regionu pomoci nemohou. Jsme tak vytížení, že v noci se v Bohunicích nepřetržitě operuje na pěti sálech. Budeme o tom jednat se zdravotními pojišťovnami, krajem i městem, protože musíme konečně najít řešení.
Taková jednání ale přece probíhala i v minulosti a nic se nevyřešilo. Každého asi napadne, proč prostě nerozšířit urgentní příjem fakultní nemocnice v Bohunicích, když současné kapacity nestačí.
S tím počítáme, je to jeden z mých plánů. Nicméně tento druh péče je ztrátový, a musíme proto vyjednat s pojišťovnami narovnání plateb. Zatím se jejich postoj jeví jako velmi vstřícný. Jednal jsem i s panem ředitelem Fakultní nemocnice u svaté Anny a jsme ve shodě. Čeká nás jednání s městem a krajem. O pacienty se postarat musíme, ale nesmíme v tom zůstat sami. Věřím, že pomůžou i nové urgentní příjmy v krajských nemocnicích, které se plánují.
Vzhledem ke zhoršující se ekonomice, může se stát, že za pár let se Fakultní nemocnice Brno dostane do stejné situace jako Fakultní nemocnice u svaté Anny, kde už dluží přes miliardu?
Doufám, že ne, i když situace opravdu není dobrá. Faktury splácíme různě dlouhou dobu po splatnosti, což stojí nemocnici další peníze, protože již nedostáváme tak vstřícné ceny. Jsem však přesvědčený, že když předložíme seriózní analýzu, co můžeme zlepšit sami a co už ne, tak nás v tom stát nenechá. Přece nikdo nechce, aby nemocnice zkrachovala.
Ředitel svatoanenské nemocnice dokonce plánuje zřízení oddělení pro dlouhodobě nemocné, které je ziskové. Zvažujete také takový krok?
Ano, dokonce jsme jednali se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Vše je na dobré cestě a věřím, že se tento typ péče u nás brzy objeví. Nyní ladíme podrobnosti. Takových lůžek je v kraji velký nedostatek, a proto pacienti, které bychom tam mohli přemístit, často leží na internách, kde pak nemáme kapacity pro superspecializovanou péči a akutní případy.
Jaroslav Štěrba (57)
|
Nemocnice má i takzvaný vnitřní dluh, kam patří výdaje nutné na opravy zastaralých budov, tedy i centrálního výškového pavilonu v Bohunicích. Hovoří se o částce přesahující miliardu.
Reálně půjde až o dvě miliardy. Nutně musíme řešit hlavně zmiňovanou porodnici, dále transplantační jednotku na hematoonkologické klinice, dokončit modernizaci psychiatrické kliniky, rozšířit stavebně již zmiňovaný urgentní příjem a dál se musí investovat i do hlavní výškové budovy v Bohunicích, kde je potřeba generální rekonstrukce.
Je pravda, že jste tam narazili na problém s azbestem?
Ano. Nechali jsme provést analýzu, abychom věděli, o kolik azbestu jde, kde se všude nachází a co s tím. Nově jsem také nechal zřídit klinickou radu. Respektive jsem jmenoval předsedu, kterým se stal můj náměstek pro strategii. Dostal za úkol navrhnout členy. Úkolem klinické rady bude poskládat priority nemocnice, abychom věděli, do čeho a v jaké míře musíme investovat. Netýká se to jen oprav budov, ale i výzkumu a léčby.
Když mluvíte o léčbě, ta se neustále prodražuje. Na konci roku byl propuštěn právě z fakultní nemocnice první pacient, který byl léčen prostřednictvím genové terapie, kde se náklady pohybují i v řádech desítek milionů. Neobáváte se, že se kvůli tomu dostane nemocnice do dalších finančních potíží? Třeba když pojišťovny neuhradí veškeré náklady spojené s léčbou nebo se opozdí platby?
Samozřejmě. Na onkologických kongresech se mluví o nové toxicitě léčby, a to je právě finanční toxicita. Musíme vždy racionálně vyhodnocovat, co nám nová léčba přináší a za jakou cenu. Respektive, zda stát má například na to, že prodlouží za určité peníze pacientovi život třeba o dva měsíce, nebo je vhodnější takové finance vynaložit jinde.
Může sama nemocnice rozhodnout, že určitý druh léčby prostě poskytovat nebude?
Pokud je lék oficiálně schválen pro indikaci v Česku, má na něj pacient nárok. Ale třeba na východě, kde platí stejná evropská legislativa, se k novým medikamentům často nedostanou. Proto jsem říkal, že jsme nejvýchodnější výspou západní Evropy.
Stanovil jste si třeba nějaký termín, do kdy chcete své plány splnit, a když to nepůjde, tak rezignujete?
Takto není možné uvažovat, pokud své rozhodnutí řídit nemocnici myslíte vážně. Prostě pokud to půjde, tak chci jako ředitel pomoci nemocnici. V nadsázce jsem říkal, že jdu na sebevražednou misi. V nejhorším odjedu pracovat třeba do Perthu v Austrálii, kde mají špičkovou dětskou onkologickou kliniku a odkud jsem dostal zajímavou pracovní nabídku. Jenže mě to u nás doma prostě moc baví, takže nejspíš stejně zůstanu. (úsměv)
