„Chystáme experimenty, jejichž součástí jsou lidé. Tím samozřejmě nemyslíme, že chceme dělat experimenty na lidech, ale takové, které lidi zajímají. Aby i oni sami řekli, co je ve městě trápí, jestli je to hluk, znečištění, či smog,“ vysvětlila ředitelka centra Recetox Masarykovy univerzity Jana Klánová.
Podle rektora univerzity Martina Bareše projekt snoubí několik oblastí, v nichž se univerzita dlouhodobě profiluje. „Jsou pro naši společnost výzvou. Peníze na výzkum navíc budou investovány tak, že poté s velkou přidanou hodnotou poslouží právě lidem,“ uvedl Bareš.
O projektu živé laboratoře se podle Klánové v Evropě hodně mluví, ale zatím nikde nefunguje. „Náročnost spočívá i v tom, že je potřeba zapojení obyvatel. Musíme lidi naučit větší ochotě zapojit se a dozvědět se něco nového,“ řekla Klánová.
Teď například výzkumníci hledají dobrovolníky do studie, která se zaměřuje na vliv pesticidů, a zjišťují, jak se žije lidem v blízkosti chemicky ošetřovaných polí.
„Lákáme případné zájemce, aby se zapojili a poskytli nám vzorek moči. Prosíme je, aby se s námi bavili, bez nich se náš výzkum nedá dělat,“ vyzvala Klánová.
Centrum Recetox se dlouhodobě věnuje výzkumu toxických látek v prostředí a jejich negativních dopadů na člověka. Díky miliardové dotaci v Brně vznikne koordinační centrum a škola také uzavře dlouhodobá partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, například univerzitami v Londýně nebo Curychu.
V plánu je také nákup lepších přístrojů, jež mají vyšší rozlišení a ze vzorků rozpoznají širokou škálu různých látek. Získané vzorky se budou uchovávat v podzemní biobance, která se právě staví v bohunickém kampusu. Bezchybné značení a ovládání zajistí robot.
Moderní přístroje se na univerzitě budou nakupovat i na jiných pracovištích. V závěru loňska totiž škola získala dotaci 660 milionů korun na přístrojové vybavení, které půjde především do výzkumného institutu CEITEC.
