Když koncem loňského listopadu vpadli do městečka Fada-Ngourma džihádisté, povraždili čtrnáct lidí včetně syna a dvou vnoučat Wabwy Ampougovniho. Chtěli vidět, jak trpí. Zezadu jim prořízli krk, pak jim podřízli hrdlo a nechali je pomalu umírat.
„Jsem naplněný slzami, té bolesti je příliš,“ truchlí muž žijící na východě Burkina Fasa. V posledních měsících útoků vyznavačů radikální formy islámu prudce přibylo. Loni při nich zahynulo téměř tisíc civilistů, což je o 190 procent více než o rok dříve. Před násilím podle OSN prchlo půl milionu lidí.
Poslední velký útok se odehrál tento týden. Ozbrojenci v úterý zaútočili na vesnický trh v severní provincii Sanmatenga a zabili 36 lidí. Prezident Roch Marc Kabore v reakci na útok vyhlásil dvoudenní státní smutek.
„Teroristické útoky jsou čím dál horší a odehrávají se čím dál blíž hlavnímu městu. Hlavním problémem je, že ze strany vlády zatím nevidíme žádnou reakci,“ řekla agentuře AP analytik Siaka Coulibaly. Množí se obavy, že vlna násilí ohrozí letošní prezidentské volby.
Dovolují si čím dál víc
Bezpečnostní krize v regionu odstartovala v roce 2012, kdy se islamisté dali dohromady s tuaregy a spojenými silami obsadili sever Mali. Když vytáhli na hlavní město Bamako, zasáhla francouzská armáda. V regionu je nyní asi 4 500 francouzských vojáků, v Mali v rámci výcvikové mise EU působí i sto dvacet českých vojáků.
Motodžihád dělá z Mali druhý Afghánistán. A v tom víru jsou Češi |
Situace se přesto horší. Boje a teroristické útoky v Mali, Nigeru a Burkina Fasu si jen za poslední rok vyžádaly čtyři tisíce lidských životů. Za čtyři roky se tak roční bilance mrtvých zpětinásobila.
Do západních médií proniknou jen velké incidenty. Například ten z počátku ledna, kdy radikálové hlásící se k Islámskému státu zaútočili na motorkách na základnu v Nigeru a zabili 89 vojáků. „Země Sahelu jsou rozlehlé a na většině území nejsou žádné vojenské posádky. Ozbrojené skupiny si dovolují čím dál víc,“ komentuje situaci portál televize al-Džazíra.
Prezident padl, přišli radikálové
Burkina Fasa se ještě před pár lety problémy s džihádisty netýkaly. Problémy začaly na sklonku roku 2014, kdy protesty donutily k rezignaci dlouholetého prezidenta Blaise Compaorého (o něm více zde: Fešák Blaise: africký pučista, který se stal miláčkem Západu). Po jeho pádu se armáda ocitla v rozkladu a speciální jednotky byly rozpuštěny.
O rok později dvacetimilionová země zaznamenala první útok, při němž ozbrojenci napadli kavárnu v hlavním městě Ouagadougou a zabili třicet lidí. V následujícím roce zahynulo v metropoli při útoku na tureckou restauraci osmnáct lidí.
Podobných incidentů rychle přibývalo po celé zemi. Džihádisté útočili na kostely i místní vůdce. Loni v listopadu udeřili na konvoj se zaměstnanci kanadské společnosti, která na východě země těží zlato. Na místě zůstalo 37 mrtvých. „Tento útok je svým rozsahem a zacílením naprosto bezprecedentní. Nic takového jsme v tomto regionu ještě neviděli,“ uvedla firma.
Právě z trhu se zlatem džihádisté čerpají finance na své aktivity. Kromě toho obchodují s drogami, zbraněmi a unesenými lidmi. Nejde přitom jen o jednu extremistickou skupinu. U hranic s Mali operuje místní pobočka al-Káidy, na pomezí Nigeru se zase činí salafisté napojení na Islámský stát.
Situaci komplikuje nevraživost mezi jednotlivými etniky živená spory o přístup k pastvinám a zdrojům vody. Experti viní i bezohlednou protipovstaleckou strategii vlády, která nahání příslušníky menšinových národů do náručí džihádistů.
Obránci lidských práv poukazují na loňský případ, kdy bezpečnostní složky pobili sto padesát lidí podezřelých z podpory islamistů. Téměř všechny oběti patřily k pasteveckému národu Fulbů. „Fulbové se cítí ohroženi, tak se nyní přidávají k džihádistům, aby přežili,“ vysvětlil reportérům AP aktivista za práva tohoto etnika Daouda Diallo.
Ve Francii roste frustrace
Horšící se situace nutí jednat Francouze, kteří jako někdejší koloniální vládci cítí za západní Afriku odpovědnost. Prezident Emmanuel Macron v polovině ledna oznámil, že v rámci operace Barkhane pošle do regionu dalších 220 vojáků. S představiteli Burkina Fasa, Čadu, Mali, Mauritánie a Nigeru se také dohodl na vytvoření společného velení.
Francouzi jsou ze situace čím dál zoufalejší. Podle portálu Euractiv v řadách armády panují obavy, že do konfliktu nenávratně zabředne. Mezi místními se navíc čím dál častěji setkává s nepřátelstvím. Západoafričané na Francouze často pohlížejí jako na okupanty, kteří se pokoušejí „rekolonizovat“ jejich státy. V Bamaku se nedávno pálily francouzské vlajky, proti francouzské přítomnosti se protestovalo i v Nigeru.
26. ledna 2020 |
Vleklý konflikt je čím dál nepopulárnější i doma. V rámci operace Barkhane dosud zemřelo jednačtyřicet Francouzů. Dosud největší ránu dostala armáda loni v listopadu, kdy při srážce dvou vrtulníků v Mali zahynulo třináct vojáků. Některým Francouzům se rovněž nelíbí, že jejich armáda svojí přítomností podporuje autoritářské a zkorumpované režimy.
Češi míří do bojů v MaliFrancie se snaží přesvědčit další evropské země k většímu zapojení do boje s islamisty. Česko to zvažuje, podle ministerstva obrany by v Mali, Nigeru a Čadu mohlo působit až 60 českých vojáků. Na rozdíl od vojáků ve výcvikové misi EU by se měli zapojovat i do bojových činností při speciálních operacích proti teroristickým skupinám. Návrh musí schválit vláda a Parlament. ČTK |
K francouzské frustraci přispívá i neochota ostatních evropských zemí podílet se vojensky či finančně na hašení plamenů džihádu. A aby toho nebylo málo, Spojené státy plánují velké stahování vojáků ze západní Afriky. Pentagon je chce v rámci nové strategie zaměřené na konfrontaci Ruska a Číny přesunout jinam.
Podle The New York Times Američané ukončí výcvik vládních jednotek v Mali, Burkina Fasu a Nigeru a opustí i základnu dronů v Nigeru, která vyšla na 110 milionů dolarů. Na americkém zpravodajství jsou přitom francouzští vojáci v Sahelu značně závislí. „Pokud Američané odejdou, bude to pro nás velmi špatná zpráva,“ povzdechl si Emmanuel Macron.
Šéf Elysejského paláce je z vývoje a rostoucích protifrancouzských nálad v Sahelu už tak frustrovaný, že začátkem letošního roku pohrozil stažením jednotek. Podle analytiků je to však dost nepravděpodobné.
Náčelník generálního štábu generál François Lecointre se netají přesvědčením, že státy Sahelu by se bez francouzských vojáků zhroutily. Výsledkem by podle něj bylo nekontrolovatelné šíření terorismu a nová migrační vlna do Evropy.
„Ani přes navýšení jednotek si nemyslím, že do konce roku budeme moci oznámit vítězství,“ prohlásil Lecointre ve středu. Konec operace Barkhane je tak zatím v nedohlednu.
