Díky státnímu oddlužení mohou fakultní nemocnice v Brně znovu investovat

Šetřili, propouštěli, nemohli dostatečně investovat a při vyjednávání se zdravotními pojišťovnami tahali za kratší konec. To vše kvůli obřím dluhům, do kterých se brněnské fakultní nemocnice dostaly v posledních letech. Teď, uprostřed boje s koronavirem, přišla pro zdravotníky i pacienty nečekaně dobrá zpráva.

Vláda pošle do Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) 1,7 miliardy korun, podobnou částku dostane i bohunická Fakultní nemocnice Brno.

Obě zařízení tak mohou konečně splatit dluhy a znovu začít investovat do nového vybavení. Jinak by i kvůli mimořádným nákladům v koronavirové krizi zbankrotovala.

„Jsme rádi, že nám stát pošle peníze. Konečně můžeme splatit všechny závazky po splatnosti a vyjednat si u dodavatelů lepší podmínky. Máme v plánu i několik investic. Například modernizaci dialýzy nebo zřízení dopravní služby pro pacienty,“ uvedl šéf sv. Anny Vlastimil Vajdák.

Za jeho vedení si nemocnice vzala úvěr od UniCredit Bank, aby mohla uhradit stamilionové dluhy vůči dodavatelům a nemusela platit vysoké penále. Peníze pak měla banka dostat zpět v úhradách od pojišťoven, případně z úvěru od státu.

„To již nebude potřeba. Budeme se samozřejmě dál snažit, aby šla ekonomika nemocnice nahoru. V prvních dvou měsících letošního roku jsme hospodařili s vyrovnaným rozpočtem a vykazovali jsme nárůst zdravotnických výkonů. Vše bylo dobře nastartováno, ale pak jsme pocítili propad kvůli koronaviru. O jak vysokou ztrátu půjde, nyní vyčíslujeme. Věřím, že nám do budoucna pomohou zdravotní pojišťovny, s kterými se vyjednává o změně plateb,“ sdělil Vajdák.

Nadále také podle jeho slov platí, že Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC při svaté Anně si musí na svou činnost zajistit vhodné granty.

„V tomto neustoupím. I přes finanční pomoc státu musíme postupovat nadále rozumně a hlavně efektivně. Jakým směrem se bude ICRC ubírat, stále řešíme,“ poznamenal ředitel.

Stále opravujeme staré přístroje, říká ředitel

Polepší si také Fakultní nemocnice Brno, která dostane od státu 1,5 miliardy. Podle ředitele Jaroslava Štěrby jenom za březen činí ztráta 200 milionů korun.

„Jsou v tom započítané i škody, které nám způsobil kybernetický útok. U něj se bavíme o částce v řádech desítek milionů korun,“ přiblížil Štěrba.

Dotace podle jeho slov pokryje většinu závazků nemocnice. Kvůli narůstajícímu dluhu v posledních měsících vyměnil ve vedení také tři náměstky.

„Doufám, že situace se obrátí k lepšímu a budeme moct konečně nakupovat nové vybavení. Stále opravujeme staré přístroje,“ podotkl ředitel druhé největší nemocnice v Česku.

Oddlužení celkově šesti státních nemocnic schválila v pondělí vláda. Dohromady půjde o částku 6,5 miliardy korun.

„Posíláme záchranný kruh dlouhodobě zadluženým státním nemocnicím. Dáme jim tak šanci se znovu nadechnout, stabilizovat a nastartovat rozvoj. A to vše, aby mohly nadále poskytovat špičkovou zdravotní péči svým pacientů,“ zdůvodnil rozhodnutí vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

„Věřím, že nové vedení nemocnic již nedopustí, aby se takové zadlužení opakovalo. Finanční injekce sama o sobě nestačí. Musí jít ruku v ruce s celou řadou dalších opatření, která zefektivní jejich hospodaření. Ředitele nemocnic čeká ještě hodně práce,“ upozornil Vojtěch.

Pomoc pro své nemocnice vyžaduje také kraj

Šéf znojemské krajské nemocnice a bývalý ředitel FNUSA Martin Pavlík finanční injekci od státu chválí. „Svaté Anně to přeju, zaslouží si pomoc. Nedostala se do problémů svou vinou,“ konstatoval. Podle něj je ale nyní potřeba pomoci i krajským zařízením, protože v souvislosti s koronavirem také utrpěla velké ztráty. Musela třeba omezit plánované neakutní zákroky, ale také provoz ambulancí.

„Už nyní počítáme ztráty v desítkách milionů a obávám se, že se mohou pohybovat až ve stovkách. Takřka všechny firmy zvýšily nákupní ceny svých výrobků, někdy až o sto procent. Pravděpodobně právě kvůli pandemii. Bavíme se například o operačních pláštích a podobně,“ nastínil Pavlík.

Za březen a duben kraj odhaduje prozatím celkovou ztrátu v devíti svých nemocnicích na 300 milionů korun. „Sanovat velké fakultní nemocnice je za současné situace v zásadě v pořádku, i když se tak děje už poněkolikáté a za jejich ztráty rozhodně nemůže jen koronavirus. Ale chceme také finanční injekci do krajských nemocnic. Pokud by padly společně s městskými zařízeními, zahltí a zhroutí se i péče ve fakultních nemocnicích,“ zdůraznil krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).

S další mimořádnou investicí ale stát nepočítá. „Zřizovatel je zodpovědný za své nemocnice a jejich hospodaření. Tedy stát je zodpovědný za své nemocnice a kraje za své,“ komentovala podle ČTK kritiku ze strany krajů vedoucí tiskového odboru ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Podle Vojty bude zásadní nová úhradová vyhláška, kterou ministerstvo připravuje. „Ta musí zajistit, aby současné rezervy zdravotních pojišťoven a navýšené příjmy za státní pojištěnce doputovaly i do nemocnic okresního typu a aby tak byl odvrácen jejich krach, který je nyní blíž než kdy předtím,“ varuje.