Když rektoři Veterinární a farmaceutické univerzity (VFU) a Masarykovy univerzity slavnostně oznámili, že se farmaceutická fakulta od července přesune pod největší brněnskou vysokou školu, prezentovali dosud nevídaný krok jako významný posun tohoto vědního oboru.
„Vzdělávání v co možná nejvyšší kvalitě vyžaduje propojení úředního zázemí farmacie a humánní medicíny,“ argumentoval před měsícem rektor VFU Alois Nečas.
Jenže významnou roli ve vůbec prvním meziuniverzitním přesunu fakulty v novodobých dějinách českého školství sehrály také dlouhodobé spory právě mezi Nečasem a vedením fakulty.
Redakci MF DNES to dosvědčilo hned několik zdrojů, většina z nich pod podmínkou anonymity z obav o svoji budoucnost.
Bývalý proděkan: Obě strany ztělesňují aroganci moci
Po dotazech tuto verzi potvrdila i děkanka farmaceutické fakulty Radka Opatřilová. „S rektorem Aloisem Nečasem se nedalo vyjít, nebyl ochoten s námi diskutovat,“ připustila děkanka s tím, že více situaci nechce komentovat.
Problematické vztahy, atmosféru strachu a nevraživosti, jak ji popsali vyučující i studenti, potvrdil rovněž bývalý proděkan farmaceutické fakulty a nynější ředitel Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Jan Šaloun. Podle něj však není chyba jen na Nečasově straně.
„Třaskavou kombinací je interakce rektora s děkankou. Na obou stranách nelze hledat schopnost konstruktivní debaty. Oba ztělesňují aroganci moci. Navzájem proti sobě staví své figurky, studenty a akademické pracovníky. Pokud chtějí jejich ‚poddaní‘ přežít, drží hubu a koukají se na špičky,“ uvedl Šaloun v obsáhlejším vyjádření, ze kterého MF DNES cituje.
„Byla to nakonec děkanka, která bez mandátu, respektive i prostého vědomí akademického senátu, začala vyjednávat s Masarykovou univerzitou o přesunu,“ dodal.
Vracím farmacii do 21. století, říká děkanka
Podle Opatřilové jsou komentáře Šalouna osobním útokem a mstou. „Byl součástí bývalého vedení, které přivedlo fakultu nazpět do 19. století. Já jsem ji zachránila a mimo jiné i tímto přesunem se farmacii snažím vrátit do 21. století. A co se týče mandátu, ten vychází už ze samotné funkce děkanky,“ brání se Opatřilová.
Připomněla, že vznik druhé brněnské farmacie pod Masarykovou univerzitou inicioval už před dvěma lety tehdejší rektor Mikuláš Bek. Ona později přišla s variantou přesunu, kterou se podařilo dotáhnout do úspěšného konce.
MF DNES se několikrát pokoušela kontaktovat i rektora Nečase, na telefonáty, zprávu ani e-mail však ani po týdnu neodpověděl. Není to ovšem poprvé, kdy se dostal v negativním světle do centra pozornosti.
Pro „totalitní“ praktiky byl kritizovaný už před třemi lety, kdy se řešil jeho nástup do funkce rektora. Kvůli odcházejícím pedagogům a atmosféře na škole vznikla i webová stránka, kde studenti anonymně vyjádřili strach z tehdejšího děkana veterinární fakulty.
„Studenti se mě nemusí bát. Pomáhám jim a většina se po ukončení studia stane mými přáteli,“ uvedl tehdy Nečas.
Jenže situace se podle všeho nezměnila. Redakce oslovila hned několik současných studentů, kteří oficiálně odmítli vztahy na univerzitě komentovat právě proto, že se obávají msty ze strany „nadřízených“.
20 milionů ročně za nájem
Každopádně oni i vyučující věří, že přesunem pod Masarykovu univerzitu, kde se farmacie stane desátou fakultou, se vyostřené spory stanou minulostí. O tom nepochybuje ani její rektor Martin Bareš.
„Je důležité, aby farmacie stála vedle medicíny a dalších oborů na naší univerzitě. Nebudu komentovat dění na jiných školách, nicméně u nás dojde k novým volbám vedení fakulty,“ prohlásil Bareš.
Volby jsou ostatně nutné – „stará“ fakulta totiž formálně zanikne a následně zase vznikne pod hlavičkou jiné školy. „Česká legislativa nepočítá s přesouváním fakult mezi univerzitami, proto jsme museli zvolit toto řešení,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová a dodala, že s přesunem se počítá na přelomu června a července.
Půjde však pouze o formální stěhování, i nadále se totiž bude vyučovat v současném areálu na Palackého třídě. „Momentálně nemáme vhodné prostory pro umístění téměř tisícovky nových studentů, do budoucna ale chceme rozšířit bohunický kampus. To však záleží na dotacích z Evropské unie,“ upozornila Fojtová.
Studenti tak nepřijdou o dosavadní komfort v podobě nového pavilonu farmacie, který škola nechala postavit před šesti lety. Masarykova univerzita za 36 milionů korun odkoupí vědecké přístroje a za pronájem budov zaplatí. „Ročně půjde o více než dvacet milionů korun,“ upřesnila Opatřilová.
Studenti si polepší
Navzdory vyostřeným sporům se všichni oslovení shodují, že přesun farmacie může přinést hlavně pozitiva. Že si polepší i samotní studenti, tvrdí rovněž člen akademického senátu Masarykovy univerzity Oldřich Tristan Florian, který zpracoval rozdíly mezi školními řády obou univerzit.
„Budou mít flexibilnější podmínky pro postup do dalšího semestru a jejich evidence studia bude probíhat čistě elektronicky,“ nastínil s tím, že nová škola má na druhou stranu méně pokusů na absolvování předmětů a studenti musí platit vyšší poplatky za prodlužování studia.
„Masarykova univerzita v každém případě nechce nikomu uškodit a zvažuje výjimky z některých přísnějších pravidel pro stávající studenty farmacie,“ doplnila mluvčí Fojtová.
Přesun fakulty farmacie v pondělí oficiálně schválil akademický senát Masarykovy univerzity. Senát Veterinární a farmaceutické univerzity již stěhování potvrdil v první půlce dubna.
