„Zkoušeli jsme možnost, že by mohl být v domově s pečovatelskou službou. Jednali jsme i o umístění s policií, hasiči, oslovil jsem hoteliéra na náměstí i strojírenskou firmu. Nic z toho nevyšlo,“ líčí pokusy Ludvík Hess, zakladatel babyboxů v Česku.
Teď možná svítá naděje. Jiří Benáček, ředitel azylového domu pro matky s dětmi Ječmínek, přišel s tím, že by byl ochoten babybox provozovat.
„Jsem příznivcem babyboxů. Myslím, že toto zařízení je užitečné a souhlasil bych s jeho umístěním v našem zařízení. Mmáme i podporu našeho zřizovatele, kterým je Evangelická církev metodistická,“ konstatuje ředitel Benáček.
Jednou z podmínek města také je, aby byl babybox v místě, kde je zajištěna dvacetičtyřhodinová služba. To azylový dům splňuje.
„Náš pracovník v sociálních službách zde drží nonstop službu. Má povědomí jak o sociální, tak zdravotní problematice. Navíc babybox bude napojený na zdravotnickou záchrannou službu. Ti garantují dojezd do patnácti minut. Když bude tato spolupráce fungovat, vůbec bych se toho nebál,“ dodává Jiří Benáček.
Babyboxy mají mezi lékaři zastánce i odpůrce
Konečné a zásadní slovo však bude mít vedení žďárské radnice. Budova, kterou azylový dům využívá, je totiž v majetku města.
Radní si ředitele Ječmínku pozvali na své příští jednání, které se bude konat 18. května. Tam jim má Benáček plán osvětlil.
Například sám starosta Žďáru Martin Mrkos ale říká, že se bude rozhodovat i podle názorů odborníků, především lékařů. „Stanoviska některých pediatrů a lékařů se ale s myšlenkou babyboxů ne vždy ztotožňují,“ upozorňuje starosta.
To vyplývá i z materiálů pro radu města z roku 2016, podle kterých se radní rozhodovali o umístění schránky v domě s pečovatelskou službou. Oslovení lékaři upozorňovali například na to, že instalace schránek pro novorozence není podporována představiteli lékařských odborných společností zabývajících se péčí o dítě. Připomínali i to, že odložené dítě nemá žádnou rodovou a genetickou historii, což mu v životě bude způsobovat problémy, a navrhovali jiné způsoby, například utajené porody v nemocnicích.
Ale ne všichni lékaři jsou v tom jednotní. Zastáncem babyboxů je naopak primář jihlavského gynekologickoporodnického oddělení Aleš Roztočil.
„Jako porodníka mě zajímá hlavně život dítěte, a ne genetika. Je lepší dát nechtěné dítě do babyboxu a pak do milující rodiny než ho odhodit do popelnice. Myšlenka babyboxů je dobrá,“ je přesvědčen Roztočil.
Nejčastějším argumentem oponentů babyboxu ve Žďáru je, aby schránka byla umístěna v nemocnici, kde je stálá zdravotní služba.
Tu ale město nemá. Nejbližší nemocnice je v deset kilometrů vzdáleném Novém Městě na Moravě, jež Ludvík Hess odmítá. „Nové Město je malé, má necelých deset tisíc obyvatel. Pravděpodobnost použití babyboxu tam je minimální. Zatímco ve Žďáru nad Sázavou jsem si jistý, že v průběhu několika let tam odložené děťátko bude,“ dodává Hess.
Babybox je i v domově pro seniory
Netradičních míst, kde je babybox umístěn, je podle Hesse po republice celá řada. „Převažují nemocnice, ale babybox máme například na třech záchrankách, na budově radnice Prahy II a VI, ale i v domově pro seniory,“ dodává.
V Česku v současné době funguje celkem 76 babyboxů. První byl uveden do provozu v roce 2005 ve vinohradské nemocnici, kde již toto zařízení pomohlo osmadvaceti dětem. Za dobu svého fungování babyboxy posloužily pro 206 dětí. Zatím poslední miminko bylo odloženo do zařízení v Brně na konci dubna tohoto roku.
Na Vysočině byl první babybox umístěn v roce 2007 v Pelhřimově, postupně se přidala další okresní města. Novou šanci daly babyboxy na Vysočině už deseti dětem.
